Češi zchudli ve druhém čtvrtletí nejvíce v historii země od roku 1993

Nárůst reálné mzdy očekávají odborníci až během příštího roku. Reálná mzda po zahrnutí inflace se podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun.

"Inflace začíná výrazně snižovat životní úroveň většiny domácností. Mzdy sice rostou, ale výrazně pomalejším tempem než ceny," řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Výsledky ovlivnily rozkolísané mzdy ve zdravotnictví - zatímco loni prémie za pandemii mzdy v tomto odvětví podle něj výrazně zvýšily, nyní se tyto prémie neopakovaly a v meziročním srovnání mzdy klesly o více než dvacet procent. "Podobně na druhém konci žebříčku je ubytování, stravování a pohostinství s růstem 11,3 procenta, což patrně naopak reflektuje nízkou srovnávací základnu z loňska," doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Ani dvojciferné růsty v některých odvětvích ovšem nestačily pokrýt znehodnocení kupní síly mezd inflací, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Její letošní nárůst byl extrémně rychlý a vývoj mezd bývá v ekonomice za inflací ve zpoždění. Současná energetická krize, která extrémně zvedá náklady mnoha firem, je důvodem navíc ke mzdové zdrženlivosti, protože větší úpravu mezd by řada firem nemusela unést. Zřejmě proto potrvá přinejmenším do druhého kvartálu příštího roku, než se obnoví reálný růst mezd," dodal..

Poslední prognóza České bankovní asociace očekává pro letošní i příští rok růst nominálních mezd kolem sedmi procent s tím, že v závislosti na dalším ekonomickém vývoji může dynamika mezd v příštím roce překvapit následkem zvýšeného tlaku ze strany odborů i tlaku na růst mezd ve veřejném sektoru. Reálné mzdy podle ní letos propadnou o zhruba osm procent, v příštím roce kolem 1,5 procenta.

Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš vzhledem k vysoké inflaci očekává, že dvouciferným tempem budou reálné mzdy klesat i po zbytek letošního roku a v průměru si tak české domácnosti pohorší zhruba o devět procent. V příštím roce by vzhledem k postupnému ústupu inflace a většímu tlaku ze strany zaměstnanců mohlo docházet k obratu a nominálně podle něj mzdy v průměru za celý rok 2023 porostou dvouciferným tempem, srovnatelným s růstem cenové hladiny.

Pro následující období bude podle expertky na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrey Linhartové Palánové důležité sledovat, jak mzdovou sféru ovlivní tlak z veřejného sektoru, jehož zaměstnanci dostali od září přidáno deset procent. "Vzhledem k tomu, že mnoho firem je teď pod obrovským nákladovým tlakem kvůli drahým energiím a prodražujícímu se financování, bude pro ně velmi obtížné zvyšovat mzdy tempem kopírujícím inflaci," podotkla.

Analýza: Reálné mzdy propadly v Česku ve druhém čtvrtletí z okolních zemí nejvíce

Reálné mzdy, tedy mzdy očištěné o inflaci, propadly v Česku ve druhém čtvrtletí z okolních zemí nejvíce. V žádném ze sousedních států ale nevzrostly. Vyplývá to z analýzy společnosti XTB. V ČR klesly reálné mzdy o téměř desetinu, důvodem byla hlavně vysoká inflace.

"Inflace je zásadní problém, který řeší centrální banky a vlády po celém světě," řekl ČTK analytik XTB Štěpán Hájek. Míra nezaměstnanosti se udržela v Česku poblíž rekordních minim a zaměstnavatelé se začali přehánět s nabídkou vyšší mzdy. "Ta však zdaleka nedokáže držet tempo s inflací 17,5 procenta a reálně si tedy i s vyšší mzdou než minulý rok můžeme dovolit mnohem méně zboží," dodal. Pokles reálných mezd o téměř desetinu je však podle něj pozitivní zprávou pro budoucí inflaci, jelikož se pravděpodobně brzy projeví na nižší spotřebě.

Podobný problém mají i v dalších sousedních zemích, upozornil Hájek. Například v Polsku začínají čelit riziku inflační spirály, kdy rychlý růst mezd podporuje v dalším růstu inflaci. Mzdy v zemi za poslední rok vzrostly nominálně o 15,8 procenta, což dokázalo téměř vyrovnat růst inflace na 16,1 procenta. "Po výpočtu reálné mzdy, tedy vydělení indexu nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen v celých číslech, zjistíme, že mzdy klesly o 2,2 procenta. Pro polské domácnosti jde částečně o dobrou zprávu, která ale má i své nevýhody. Takový růst mezd tlačí na produktivitu práce, která musí zákonitě klesnout a Polsko má zaděláno na velké problémy v příštích dvou letech," podotkl.

Například v Německu vzrostly za poslední rok nominální mzdy o 6,1 procenta a inflace je zatím 7,9 procenta. Reálně mzdy klesly jen o 1,4 procenta, avšak míra nezaměstnanosti rostla od května již o půl procenta. To je nerychlejší růst od roku 2020.

I na Slovensku rostly mzdy rychleji než v ČR. V nominálním vyjádření jsou za poslední rok o 7,8 procenta výše, zatímco po odečtení inflace 13,6 procenta reálné mzdy klesly o 1,4 procenta. Druhý nejpomalejší růst nominálních mezd je v Rakousku, a to o 5,3 procenta s inflací na 9,1 procenta. Po zohlednění inflace pak mzdy klesly za poslední rok o 1,8 procenta, poznamenal Hájek.

Češi kvůli vysoké inflaci zchudli ve druhém čtvrtletí nejvíce v historii země od roku 1993. Zaměstnanci si toho ze své výplaty koupí o desetinu méně než před rokem. Nárůst reálné mzdy očekávají odborníci až během příštího roku. Reálná mzda po zahrnutí inflace se podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun.

Témata:  Češi,  lidé