Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko je blíž digitální dani. Kolik peněz pro státní rozpočet přinese?

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Na velké internetové firmy by mohla v Česku v budoucnu dopadnout sedmiprocentní digitální daň. Vládní návrh, který ji zavádí, dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun.

Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

Navrhovaná daň se bude týkat tržeb. Nepůjde tak o daň ze zisku. Základ daně tak budou tvořit tržby za služby poskytnuté během zdaňovacího období, ale jen ta část vztahující se k českým uživatelům.

Hospodářské noviny v pondělí s odvoláním na nejmenovaný americký vládní zdroj informovaly o varování Spojených států, že kvůli digitální dani zavedou USA vůči Česku odvetná opatření. Washington daň považuje za diskriminaci vůči firmám se sídlem ve Spojených státech. Podobný spor vedou USA i s Francií, která má tříprocentní digitální daň.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v úterý v Bruselu řekla, že se případné odvety USA neobává. Dnes před poslanci informovala, že úpravu ministerstvo řešilo i s velvyslanectvím USA. "Nemáme oficiální informace, že by se vůči nám něco chystalo," řekla. Podle ní není daň "ušita" na americké firmy, ale dopadne i na jiné, které překročí ukazatele stanovené zákonem.

Zpravodaj k předloze Václav Votava (ČSSD) označil zavedení digitální daně za úspěch sociální demokracie. "Neměli bychom tomu pomyslnému chrastění řetězy ustupovat," řekl na adresu možné odvety ze strany USA. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura však chce, aby vláda poslance informovala o tom, jaká jednání vedla, a jaké jsou záruky, že v případě schválení zákona nepřijdou protiopatření.

Zavedení digitální daně již vyvolalo spor mezi Francií a USA. Washington pohrozil Francii kvůli dani z digitálních služeb zavedením cla na některé zboží. Francie podle informací z úterý navrhla, že odloží splatnost daně z dubna až na konec roku.

Ministerstvo financí navrhlo zavést takzvaný DST model digitální daně navržený dříve Evropskou komisí, který se ale v Evropské unii nepodařilo prosadit. Zdaňuje vybrané internetové služby. Jde o umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítí nebo prodej dat o uživatelích. Zdaňovacím obdobím by měl být kalendářní rok a daň by měla být placena v měsíčních zálohách.

Dani budou podléhat také některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Mezi ně patří například Airbnb nebo Uber. Daň se ale nebude vztahovat na e-shopy nebo na služby spojené s hraním počítačových her.

Zákon má vstoupit v účinnost patnáctým dnem po vyhlášení ve sbírce zákonů. Pokud ho Parlament stihne projednat, mohla by tak daň začít platit již letos. Daň se nebude vztahovat na služby, které firmy poskytly před nabytím účinnosti zákona.

Předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek už přišel s pozměňovacím návrhem, aby se sazba daně snížila ze sedmi na tři procenta. Navrhovaných sedm procent by podle něj mohlo firmy neúměrně zatížit. Místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) chce daň snížit na pět procent, stejnou výši chtějí i Piráti.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky daně peníze

Související

Aktuálně se děje

30. března 2025 20:08

Zemřel Jiří Havel, herec známý z televize i dabingu

Českou hereckou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku 83 let zemřel Jiří Havel, který se v poslední době potýkal s nemocí. Havel byl publiku známý z divadla, televize i dabingu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační foto

Žloutenka v Česku na vzestupu. Odborníci varují před dalším šířením

Česká republika čelí významnému nárůstu počtu případů virové hepatitidy A, známé jako infekční žloutenka či nemoc špinavých rukou. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo do 28. března 2025 zaznamenáno již 320 případů této nemoci. Tento alarmující trend navazuje na loňský rok, kdy bylo v zemi evidováno 636 nakažených, přičemž dva lidé nákaze podlehli. Vývoj naznačuje, že se infekce šíří napříč celou republikou a podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je patrný nárůst i v dalších zemích světa.