Náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Martina Štěpánková na konferenci upozornila, že energetická chudoba není nový fenomén, nynější inflace ale rozšířila počet lidí, kteří jí čelí. "Energetická chudoba už není hrozbou jen pro nejzranitelnější skupiny, ale i pro střední třídu," uvedla.
Členské státy EU podle ní na energetickou chudobu reagují podobnými opatřeními. Zpravidla to jsou cenové stropy, zvyšování dávek a důchodů, zvyšování minimální mzdy nebo pobídky k úsporám energií. Štěpánková zdůraznila, že i do budoucna je nutné opatření koordinovat, aby se nenarušil společný evropský trh.
Potřebu společného evropského postupu zdůraznil i náměstek ministra průmyslu René Neděla. "Nemůžeme bojovat proti státům, jako jsou Německo nebo Francie," varoval. Podle něj je nutné najít společné evropské nástroje, které se budou jen v detailech lišit podle specifické situace v jednotlivých zemích.
Podle údajů Evropské komise postihuje energetická chudoba 35 milionů obyvatel EU, tedy zhruba osm procent celkové populace. Lidé postižení energetickou chudobou mají problémy s placením účtů za elektřinu, plyn, teplo či vodu kvůli svým nízkým příjmům. Problém prohloubil nynější růst cen.
