Dětští praktici stárnou a do praxe nenastupuje dost nových

Tento problém je podle Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti J. E. Purkyně z velké části způsoben změnou ve vzdělávání praktických lékařů pro děti a dorost, která byla schválena před čtyřmi lety a při níž se sloučilo specializační vzdělávání pro dětské praktiky a nemocniční pediatry. Ministerstvo zdravotnictví si je problému vědomo a snaží se jej řešit.

Podle dat Odborné společnosti praktických dětských lékařů byl v roce 2017 průměrný věk dětských praktiků 58 let a při současném trendu může být v roce 2030 téměř 62 let. Více než třetina dětských praktiků zvažuje v dohledné době ukončení praxe, přičemž dvě třetiny z nich za sebe nemají náhradu.

Mezi lety 2013 a 2019 se snížil počet dětských praktiků z 2271 na 2185. Podle predikcí, které má společnost k dispozici, by do roku 2030 mohl jejich počet klesnout o dalších asi 300. Již nyní v mnohých ordinacích podle odborné společnosti přesahuje počet dětí únosnou mez, za deset let by každá ordinace musela pečovat navíc o další tři stovky dětí. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který eviduje počty lékařů podle úvazků, bylo před deseti lety 2040 úvazků praktických lékařů pro děti a dorost, v roce 2019 pak o 70 méně.

Podle Odborné společnosti praktických dětských lékařů nenastupuje do praxe dostatek mladých dětských praktiků, který by ty stárnoucí nahradil. "Přísun mladých není tak rychlý, jak bychom potřebovali. Jsou samozřejmě lokality, kde se generační výměna daří, ale jsou také lokality, kde už jsou výpadky této péče," řekla ČTK předsedkyně odborné společnosti Alena Šebková. Pokud praktik odejde do důchodu a nenajde se za něj náhrada, jeho pacienty mohou převzít okolní ordinace. Ale pokud už nemají další kapacitu, lidé zůstanou bez zajištění péče dětského lékaře.

Současný stav vznikl podle Šebkové v důsledku změny specializačního vzdělávání, která nastala v roce 2017 a která sloučila vzdělávání dětských lékařů v primární a nemocniční péči do jednoho oboru pediatrie. Samostatné vzdělávání dětských praktiků tak zaniklo a ve společném oboru se snížila doba povinné praxe v ordinacích praktických lékařů z jednoho roku na tři měsíce. Nemocniční pediatři argumentují tím, že si mohou zájemci vybrat ještě dalších šest měsíců volitelně, ale podle Šebkové drtivá část mladých lékařů už volitelnou část v ordinaci neabsolvuje.

Na nízké praktické dovednosti po absolvování specializačního vzdělávání upozorňovali i někteří mladí lékaři, s kterými odborná společnost spolupracovala. Z tohoto důvodu se obávali do praxe nastoupit. Někteří si stěžovali také na to, že když nastoupili na rezidenční místo do nemocnice, jejich povinná praxe u dětského praktika se odehrála v některé z nemocničních ambulancích nebo je na praxi k praktikům vůbec z nemocnice nepustili.

Dětští praktici by proto chtěli, aby se povinná praxe prodloužila a do specializačního vzdělávání se také vrátily některé kurzy potřebné pro praxi praktického lékaře pro děti a dorost. "Předložím návrh akreditační komisi a ministerstvu, minimálně by tam mělo být sedm povinných měsíců, což odpovídá doporučením evropských primárních pediatrů," uvedla Šebková. S prodloužením praxe ale nesouhlasí někteří zástupci nemocničních pediatrů.

"Ministerstvo zdravotnictví si je problému stárnutí pediatrů v primární péči vědomo," napsal ČTK Kryštof Berka z tiskového oddělení ministerstva. Úřad se podle něj už od roku 2017 snaží najít kompromis mezi postoji a požadavky dětských lékařů v ambulancích a nemocnicích a iniciuje jednání mezi zástupci obou stran. "Jako možné řešení se ukazuje vytvoření nového vzdělávacího programu pro obor pediatrie, který zajistí větší dostupnost lékařů v primární péči," uvedl Berka. Zda je řešením prodloužení povinné praxe v ambulancích dětských praktiků, ministerstvo komentovat nechtělo. "Toto téma zatím v rámci ministerstva intenzivně řešíme. V tuto chvíli by bylo předčasné zveřejňovat konkrétní závěry nebo výstupy," dodalo ministerstvo.

Témata:  lékaři