Úvěry na bydlení vzrostly meziročně o 358 miliard na 2,47 bilionu korun. Za rok se tak zvýšily téměř o pětinu. Přes rostoucí zadlužení obyvatel se však opět snížil objem nespláceného dluhu i počet lidí, kteří své úvěry nespláceli. Úvěry na spotřebu nesplácelo 176.000 lidí, úvěry na bydlení 11.000 lidí. Za dobrou platební morálkou stojí podle společnosti růst mezd, který má větší dynamiku než růst průměrných měsíčních splátek úvěrů. Zatímco průměrná mzda vzrostla od roku 2015 o polovinu, průměrná splátka úvěrů se zvýšila o sedm procent.

"Počet lidí, kteří mají problémy se splácením, vytrvale klesá posledních šest let. Důvodem je kombinace relativně dobré ekonomické situace, růstu příjmů obyvatel či využívání nemovitostí jako jednoho z investičních nástrojů. Zatímco v roce 2015 lidé potřebovali na průměrnou měsíční splátku svých úvěrů více než čtvrtinu průměrné mzdy, loni to už byla pětina. Díky tomu, že na splátky úvěrů vydají menší část svých příjmů, mohou se lépe vyrovnat s případnými nečekanými problémy," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

Počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení meziročně klesl o čtvrtinu, konkrétně o 3174. Objem dluhu, který nezvládali splácet, se snížil o pětinu na 5,8 miliardy korun. Počet těch, kteří řádně nespláceli spotřební úvěry, se snížil o 13.853, tedy o sedm procent. Objem nespláceného dluhu na spotřebu klesl o dvě procenta na 22 miliard korun.

I na konci loňského roku úvěry spláceli nejlépe třicátníci a čtyřicátníci, mladší ročníky hůře splácely spotřební úvěry, zatímco lidé nad 55 let zase úvěry na bydlení. Při pohledu do krajů byli nejspolehlivějšími klienty obyvatelé Prahy, největší problémy měli obyvatelé Ústeckého a Karlovarského kraje. V případě úvěrů na bydlení u nich byla třikrát větší šance nesplácení než u klientů v Praze, u úvěrů na spotřebu bylo potom riziko jejich nesplácení dvojnásobné.

Z celkového růstu dluhu obyvatel o 365 miliard korun připadalo přes 358 miliard Kč na hypotéky a úvěry ze stavebního spoření a 6,5 miliardy Kč na spotřební úvěry. "Růst objemu dluhu určeného na bydlení táhne vyšší poptávka po nemovitostech a jejich rostoucí ceny. To se začalo projevovat už na konci roku 2020, ale největší nárůst jsme zaznamenali až od druhého čtvrtletí loňského roku. Od té doby se jeho objem každé čtvrtletí zvedl přibližně o 100 miliard korun, tedy stejně jako za celý rok 2019," upozornila výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Podobným tempem, jako se zvýšil celkový objem dluhu z úvěrů na bydlení, rostla také průměrná částka dluhu připadající na jednoho klienta. Ta koncem minulého roku dosáhla 2,2 milionu korun. Nejvyšší byla v Praze, kde byla 3,8 milionu Kč, nejmenší potom v Karlovarském kraji, kde šlo o 1,5 milionu korun.