MF: Státní dluh za tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 mld. Kč na 2,89 bilionu

Ministerstvo v dubnové aktualizaci strategie financování státního dluhu očekávalo, že za celý letošní rok státní dluh vzroste na 2,728 bilionu korun. Zároveň ale upozorňovalo na to, že výši zadlužení mohou ovlivnit vnější faktory, jako je válka na Ukrajině nebo vývoj cen energií.

Rychlejší růst zadlužení nyní ministerstvo zdůvodňuje především předfinancováním schodku státního rozpočtu na letošní rok. Sněmovna tento týden rozhodla o prohloubení deficitu na 375 miliard korun z původně plánovaných 280 miliard korun.

Za samotné třetí čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 182,7 miliardy korun. Ve stejném období loňského roku se státní dluh prohloubil o 82,4 miliardy korun, vyplývá z informací na internetových stránkách ministerstva financí. Za celý rok 2021 se státní dluh zvýšil o 416 miliard korun.

Za první tři čtvrtletí vydalo ministerstvo korunové dluhopisy se splatností nad jeden rok za 390 miliard korun. "Došlo k pokrytí všech letošních splátek státního dluhu a předfinancování významné části schodku státního rozpočtu," uvedl úřad.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Vládní dluh členských zemí EU ve druhém čtvrtletí klesl, v Česku se ale zvýšil

Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska - Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí v EU.

V České republice vládní dluh ve druhém čtvrtletí vzrostl na 43,5 procenta ze 42,9 procenta HDP. Česko ale díky snižování dluhu k HDP v době před pandemií mělo nadále osmé nejnižší zadlužení z 27 členských zemí EU a nejnižší zadlužení ze zemí visegrádské čtyřky, plyne z údajů Eurostatu.

Nejvyšší poměr vládního dluhu k HDP na konci druhého čtvrtletí vykázalo Řecko, a to 182,1 procenta. Nejméně zadlužené bylo naopak Estonsko, kde vládní dluh činil pouze 16,7 procenta HDP. Nejvýraznějšího poklesu zadlužení dosáhl Kypr, a to o 6,8 procentního bodu.

Česká republika patří mezi čtveřici členských zemí EU, kde se ve druhém čtvrtletí zadlužení zvýšilo také v meziročním srovnání. Meziroční růst poměru vládního dluhu k HDP vykázaly také Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.

Eurostat dnes také oznámil, že rozpočtový deficit členských zemí Evropské unie se ve druhém čtvrtletí snížil na 1,8 procenta HDP z 2,3 procenta v prvním kvartálu. V České republice deficit klesl na 2,3 procenta ze 3,2 procenta HDP.

Témata:  Ministerstvo financí České republiky,  státní dluh