Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je odhodlaná prosadit elektronickou evidenci tržeb, kterou senátoři ve středu vrátili Poslanecké sněmovně. Podle Schillerové se díky EET omezí šedá ekonomika a zlepší výběr daní.
Obnovení ekonomické evidence tržeb v Česku se ve středu zkomplikovalo. Senátoři totiž nenapodobili poslance, kteří v červenci schválili příslušný vládní návrh zákona, a vrátili předlohu dolní parlamentní komoře. Tam má nicméně koalice ANO, SPD a Motoristů pohodlnou většinu.
Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.
Velký je podle ministerstva financí zájem českých občanů o Dluhopisy Republiky. Tento týden ale nastává důležitá chvíle. Objednané dluhopisy je totiž nutné uhradit nejpozději do úterý 7. července 2026. Upozornilo na to ministerstvo v tiskové zprávě.
Česko bude mít vyšší než donedávna předpokládané rozpočtové deficity. Například nejnovější prognóza České národní banky prognózuje pro rok 2027 deficit 3,1 % HDP. Takovým schodkem by vláda porušila své vlastní programové prohlášení, kde říká, že setrvá bezpečně pod tříprocentní úrovní.
Řidiči od půlnoci z úterý na středu tankují s vědomím, že již platí státem stanovené maximální ceny pohonných hmot. Vláda se tak rozhodla reagovat na prudký růst cen paliv v posledních týdnech v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.
Čeští řidiči se dnes poprvé dozvědí, jak vysoké budou státem stanovené maximální ceny pohonných hmot. Ve 14 hodin by mělo být jasné, kolik bude zítra stát benzin a nafta. Od středy budou také zastropované výše marží u čerpacích stanic.
Má dosluhující vláda předložit nové sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026? Odpověď na tuto otázku bude do značné míry odrážet politické preference každého občana. Stoupenec nynější, končící vlády řekne, že je správné, aby zodpovědnost za hospodaření v příštím roce – a hlavně za možný, ba pravděpodobný vyšší schodek – nesla tedy už vláda nová. Ať si tedy navrhne svůj rozpočet, když beztak budoucí vládní členové považují stávající návrh za „cár papíru“.
Ministerstvo financí na příští rok navrhuje schodek státního rozpočtu čítající 286 miliard korun. Je to o šest miliard hlubší schodek, než jaký ministr financí avizoval už od letošního června. Přesto znamená, že státní rozpočet by měl i v příštím roce hospodařit s elementární zastabilizovanými veřejnými financemi.
Za dobrou zprávu pro Česko označovali někteří víkendové uzavření dohody o clech mezi USA a Evropskou unií. Podle odhadů ministerstva financí ale česká ekonomika kvůli dohodě v tomto a letošním roce nepatrně utrpí.
Platy v Česku zamíří vzhůru. Už příští rok by průměrná mzda mohla atakovat magickou hranici 50 tisíc korun, a do roku 2027 dokonce přesáhnout 54 tisíc. Ukazují to aktuální odhady ministerstva financí.
Českou politickou scénou hýbe návrh státního rozpočtu na rok 2025, který se mnoha osobnostem zdá být nedostatečně ambiciózní. Ozvala se i ekonomka a europoslankyně za vládní hnutí STAN Danuše Nerudová.
Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje ve schvalování konsolidačního balíčku, avšak pouze do 14. hodiny. Opozice složená z hnutí ANO a SPD stejně jako minulý týden v pátek nesouhlasila s prodloužením lhůty.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z dnes zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Ministerstvo financí aktuálně zkoumá možnosti, jak snížit celkové platby na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE). Jedním z kroků může být úprava právního rámce, která by vedla ke snížení dotací. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to řekl v televizním pořadu Otázky Václava Moravce. Dodal, že ministerstvo financí hledá způsoby, jak snížit celkový objem plateb.
Česká ekonomika se v prvním pololetí pohybovala na hraně recese a za celý letošní rok zřejmě mírně klesne o dvě desetiny procenta, uvedlo ministerstvo financí. K růstu se vrátí v příštím roce, kdy se bude také dále snižovat inflace. Podle odhadů se má pohybovat pod třemi procenty.
Poslanci v úterý dopoledne zahájili ve Sněmovně jednání o konsolidačním neboli ozdravném baličku. Jeho nastavení se nelíbí především opozičním hnutím, která hodlají cestu k jeho schválení zkomplikovat. Exministr Karel Havlíček dokonce vyzval k odvolání ministra financí Zbyňka Stanjury.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června deficitem ve výši 215,4 miliardy korun. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů byl schodek ještě vyšší, konkrétně činil 251,4 miliardy korun.
Ministerstvo financí podalo z pozice akcionáře s majoritní akcionářskými právy protinávrh k rozhodnutí o rozdělení loňského zisku energetické společnosti ČEZ. Resort navrhuje výplatu dividendy ve výši 145 korun na akcii. Představenstvo navrhuje nižší částku.
Na konci května byl státní rozpočet ve ztrátě ve výši 271,4 miliard korun. Po odečtení příjmů a výdajů spojených s projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 263,7 miliard korun. Na webu to uvedlo ministerstvo financí.
Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o 0,3 procentního bodu. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284.534 korun.
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření 100 miliard korun.
Ministerstvo financí dnes v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává letos růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o 0,5 procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.
27. srpna 2026 22:02
27. srpna 2026 20:22
27. srpna 2026 19:19
27. srpna 2026 17:53
27. srpna 2026 16:30
27. srpna 2026 15:26
27. srpna 2026 14:04
27. srpna 2026 12:45
27. srpna 2026 11:23
27. srpna 2026 10:11
27. srpna 2026 8:55
27. srpna 2026 5:00
26. srpna 2026 21:02
26. srpna 2026 19:51
26. srpna 2026 18:39
26. srpna 2026 17:27
Moderátor a podnikatel Leoš Mareš využívá letních měsíců k odpočinku a k času strávenému se svou rodinou.
Zdroj: Libor Novák
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
