Česká republika je jednou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes unijní statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP.
Daňové úlevy připravily v roce 2020 státní rozpočet řádově o stovky miliard korun. Uvedlo to ministerstvo financí (MF) v důvodové zprávě ke státnímu rozpočtu na příští rok. Současně ale upozornilo, že celkovou výši jejich dopadu je obtížné vyčíslit, protože jednotlivé úlevy se vzájemně ovlivňují a metodicky není správné je prostě sečíst.
Vláda by zatím neměla stanovovat termín přijetí společné evropské měny. V materiálu pro středeční jednání kabinetu to doporučují ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle dokumentu Česko v letošním ani příštím roce nesplní žádné z takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny.
Inflace v České republice může ještě v meziročním srovnání v příštích dvou měsících růst. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo nepředpokládá, že aktuální říjnový pokles meziroční míry inflace na 15 procent znamená bod obratu.
Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.
Státní dluh by měl ke konci příštího roku vzrůst až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok se počítá s jeho nárůstem na 2,779 bilionu korun. Počítá s tím návrh rozpočtu na příští rok.
Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275.000 korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.
Na platy zaměstnanců státu by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliardy korun. Počet míst placených státem se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42.932 Kč hrubého.
Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo ve třech aukcích státní dluhopisy za 13,6 miliardy korun. Zájem investorů přesáhl nabídku, chtěli nakoupit dluhopisy za 18,1 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukci zajišťovala.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
Schodek státního rozpočtu ke konci září vzrostl na 270,9 miliardy korun ze srpnových 231,1 miliardy Kč. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí (MF). Loni byl deficit rozpočtu ke konci září 326,3 miliardy korun, což byl nejhorší zářijový výsledek od vzniku Česka.
První návrh státního rozpočtu na rok 2023 nezahrnuje náklady na úsporný tarif. Nejsou v něm zohledněny ani další opatření, kterými chce vláda zmírnit dopady cen energií, uvedla dnes Česká televize (ČT). Náklady na ně přitom kabinet pro příští rok vyčíslil na 50 miliard korun. Návrh ministerstva financí zaslaný kabinetu navrhuje deficit 270 miliard Kč.
Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard Kč. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu Kč a výdaji 2,019 bilionu Kč. Ministerstvo financí (MF) o tom dnes informovalo ČTK. Proti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard Kč.
Aktuální makroekonomická prognóza ministerstva financí (MF) je podle hodnocení Výboru pro rozpočtové prognózy optimistická. Ministerstvo v srpnové prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,2 procenta z dubnových 1,2 procenta. Pro toto hodnocení hlasovali tři členové výboru, tři ji považovali za realistickou.
Stát by měl letos ve srovnání s loňským rokem získat více peněz v rámci většiny daní. Pokles čeká ministerstvo financí (MF) jen u spotřební daně z minerálních olejů a z majetkové a silniční daně, což souvisí s opatřeními kabinetu ohledně rostoucích cen. Vyplývá to z přehledu, který úřad zveřejnil na internetu. V letech 2023 až 2025 by příjmy měly růst ze všech daní i pojistného na sociální zabezpečení.
Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, letos mírně klesá. Na konci prvního pololetí si takto spořilo 4,425 milionu lidí, o 16.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí (MF), které má ČTK k dispozici.
Stavební spořitelny uzavřely v pololetí 231.709 nových smluv o stavebním spoření, což je meziročně zhruba o 6,5 procenta více. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí na internetu.
Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.
Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent.
Marže na čerpacích stanicích v červenci výrazným způsobem vzrostly. Ministerstvo financí poslalo do užšího připomínkového řízení návrh možné regulace cen pohonných hmot, aby byl k 1. září připraven k podpisu. Ministerstvo sleduje nezvyklé chování na některých místech, a podá proto v pátek, nejpozději v pondělí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podnět k prošetření. Dnes o tom informovalo v tiskové zprávě.
V Česku by se příští rok mohlo konat další tříměsíční milostivé léto pro dlužníky. Pokud by splatili od začátku července do 2. října nedoplatky na daních, stát by jim odpustil úroky a některé další platby. Drobné nedoplatky do 200 korun by se pak mohly úplně škrtnout. Vyplývá to z návrhu zákona, který zveřejnila na svém webu vláda.
Ministerstvo financí nadále počítá s rozpočtovou úsporou 14 miliard korun, kterou má zajistit snížení státních plateb do veřejného zdravotního pojištění od srpna do konce roku. Vyplývá to z vyjádření ministerstva na dotaz ČTK.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. To by mohlo vést k přidělování plynu, uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu a zhoršit rozpočtové ukazatele, napsala ratingová agentura v tiskové zprávě.
12:24
Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě
Na neplatné bankovky v oběhu upozornila policie ve čtvrtek na sociálních sítích. Na Vysočině totiž došlo k několika případům platby falešnými dvoutisícovkami. Lidé by podle strážců zákona měli zvýšit svou ostražitost.
