Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

MF letos odhaduje růst HDP 2,4 procenta, příští rok pokles 0,2 procenta

Ministerstvo financí, ilustrační fotografie.
Ministerstvo financí, ilustrační fotografie.
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

MF pro letošní rok zlepšilo odhad inflace, která by měla činit 15 procent, v srpnu přitom úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z dříve očekávaných 8,8 procenta.

Podle Stanjury bude hospodářská recese zřejmě mírná. "Pokud nepřijde velký externí šok, nehrozí nám žádný prudký propad," řekl. Za hlavní rizika pro hospodářství považuje další vývoj cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které spustila už pandemie covidu-19. Ministr upozornil, že ve střednědobém horizontu lze očekávat snahu o návrat části výroby z Asie do Evropy, což může vést k určitému zdražení produkce.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) míní, že vláda zaspala a reaguje pozdě. Vláda by podle ní měla podpořit ekonomiku. Připomněla opatření předchozí vlády, v níž řídila resort financí, přijaté v době covidové pandemie, která přispěla k růstu. "A ne tady způsobovat neustálý chaos, vydávat neustálá rozporuplná vyjádření a hlavně vyvolávání strachu v lidech,“ vyčetla nynější vládě.

I přes nástup recese MF neočekává významnější dopad na nezaměstnanost. Podle aktuální prognózy by její míra letos měla dosáhnout průměrné hodnoty 2,5 procenta a v roce 2023 se zvýšit na 3,1 procenta. Stanjura v této souvislosti upozornil, že Česko zůstává na předním místě v Evropské unii co do nízké míry nezaměstnanosti a tuto pozici neohrozilo ani zapojení desítek tisíc uprchlíků z Ukrajiny na trh práce.

Předpokládaný nárůst nezaměstnanosti na 3,1 procenta je podle Schillerové stále ještě dobré číslo a Česko bude patřit mezi země s nejnižší nezaměstnaností v EU. "Nicméně, když sleduji vedle toho prohlášení celé řady firem, svazů, které je zastřešují, komor, že hodlají v příštím roce propouštět, tak to nemusí být číslo konečné,“ řekla dnes bývalá ministryně financí ČTK a České televizi.

Za nejzávažnější problém označil Stanjura inflaci, která táhne dolů spotřebu domácností, a tím i HDP. "Hlavním ekonomickým problémem současnosti je vysoká inflace tažená bezprecedentně vysokými cenami energií. A jakkoli to není populární nahlas říkat, cestou ven rozhodně není umělé pumpování peněz do ekonomiky, které naopak během covidové pandemie současnou inflaci významně podpořilo," řekl.

Témata:  Ministerstvo financí České republiky Zbyněk Stanjura ekonomika Alena Schillerová

Aktuálně se děje

4:00

Předpověď počasí na měsíc. Meteorologové mají dobré zprávy

Meteorologové nastínili, jak bude během období, kdy po meteorologickém začne i astronomický podzim. Podle nového měsíčního výhledu mají nadále panovat nadprůměrné teploty. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.