Vláda řekla, jak chce Česko hospodařit v příštím roce. Končí doba postupného ozdravování veřejných financí

V letošním roce by se ovšem i tak konečný schodek státního rozpočtu měl vejít do plánované výše 241 miliard korun. Nebýt zrušení superhrubé mzdy, Česko by tak letos pomalu mohlo hovořit o vyrovnaném hospodaření, neboť kraje a obce budou hospodařit opět přebytkově. V letošním prvním pololetí vykazovaly přebytek zhruba 65 miliard korun. Pokud by tento přebytek platil pro celý letošek, pak při jeho součtu s možným inkasem ze superhrubé mzdy, jestliže by stále existovala, dospíváme k sumě zhruba 215 miliard korun. Která je jen o 26 miliard nižší než letos plánovaný schodek státního rozpočtu, oněch 241 miliard korun. Schodek veřejných financí v rozsahu nízkých desítek miliard by už znamenal v podstatě vyrovnané hospodaření státu, alespoň tedy v poměru k HDP, který má letos nominálně činit 8454 miliard korun, jak praví nejnovější prognóza ministerstva financí.  

V příštím roce se ale několik let probíhající proces ozdravování veřejných financí zastaví. Ministr financí Zbyněk Stanjura už koncem června uvedl, že v příštím roce se schodek státního rozpočtu zřejmě vyšplhá až k úrovni 280 miliard korun. Nakonec je tedy tento údaj ještě o šest miliard vyšší.

Schodek tak v roce 2026 bude maximálně o 45 miliard vyšší, než je jeho letošní nejvyšší možná plánovaná úroveň. Pořád je ale možné, že v poměru k HDP se i v roce 2026 udrží na letošní předpokládané úrovni 1,9 procenta, vždyť nominální HDP má v příštím roce stoupnout o 378 miliard korun, na 8832 miliard korun, jak plyne dále ze zmíněné nejnovější, srpnové prognózy ministerstva financí. V částce 378 miliard dodatečného výkonu ekonomiky roku 2026 by se zkrátka dodatečných zhruba 45 miliard nového schodku státního rozpočtu mohlo „schovat“, aniž by se poměrový ukazatel veřejného zadlužení k HDP zhoršil. I tak se tedy zřejmě zastaví zlepšování tohoto poměrového ukazatele uplynulých let.

Klíčové důvody vyššího schodku však lze jen těžko zpochybnit – jsou jimi nutnost vyšších výdajů na zbrojení a také úvodní kroky v rámci výstavby nových bloků dukovanské jaderné elektrárny. Oboje posiluje bezpečnost občanů České republiky, ať už tu bezpečnost před vnějším ohrožením nebo energetickou.

Vyšší výdaje k zajištění bezpečnosti dávají smysl. Přesto však i kvůli nim může nastat roku 2027 kolize se zákonem. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že se v tom roce bez další konsolidace nepodaří naplnit zákon o rozpočtové odpovědnosti, jenž pro rok 2027 vyžaduje strukturální schodek nejvýše 1,25 procenta HDP. Bude tak podle ní třeba právě dalšího konsolidačního úsilí.

Pod pojmem „další konsolidační úsilí“ si ovšem realista musí minimálně z nemalé zčásti představit zvyšování daní.

Témata:  komentář,  Ministerstvo financí České republiky,  státní rozpočet