Celkové příjmy rozpočtu ke konci září meziročně vzrostly o 8,2 procenta na 1,168 bilionu korun. Výdaje meziročně vzrostly o 2,4 procenta na 1,439 bilionu korun. Příjmové straně podle MF pomohly daňové výnosy meziročně vyšší o 15,1 procenta, naopak výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, příspěvek na úhradu nákladů domácností za energie, zvýšené dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc.

V březnu Sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Vláda v létě navrhla jeho novelu, která počítá s deficitem 330 miliard při příjmech 1,678 bilionu korun a výdajích 2,008 bilionu korun. Při projednávání ve Sněmovně ale vládní poslanci navrhli další zvýšení schodku o 45 miliard korun, hlasování o novele se čeká tento měsíc.

"Schodek rozpočtu se v září prohloubil na téměř 271 miliard korun a přiblížil se tak původně navrženému schodku. A byť máme aktuálně o 55 miliard lepší výsledek než loni, je to stále schodek na míle vzdálený od mé představy ze začátku roku," okomentoval vývoj hospodaření státu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj se nyní v rozpočtu naplno projevují dodatečné výdaje spojené s válkou na Ukrajině a s rostoucími cenami energií.

Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci září meziročně vzrostlo o 18,3 procenta na 247 miliard korun. Výběr daně z příjmu právnických osob se zvýšil o 16,4 procenta na 120,1 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 14,2 procenta na 86,7 miliardy korun a na spotřební dani stát vybral 115 miliard korun, meziročně o 8,5 procenta víc.

Na výdajové straně rozpočtu se běžné výdaje zvýšily o 1,6 procenta na 1,326 bilionu korun. Kapitálové výdaje meziročně rostly o 13,2 procenta na 112,8 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vyplatil do konce září 571,2 miliardy korun, meziročně o 9,6 procenta víc. Z toho na důchody šlo 436 miliard korun.