Česko by mohlo zvážit snížení spotřební daně z pohonných hmot. Tady je důvod

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Jestliže tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo. (Nafta zatím od zahájení úderu na Írán zdražila do předvčerejšího dne o zhruba 7,30 Kč/l, benzín ovšem jen o 3,30 Kč/.)

Při ceně benzínu 33 Kč/l řidič při natankování každého litru na spotřební dani odvede 12,84 Kč a na DPH 5,72 Kč. Z litru benzínu tak státu odvede 18,56 Kč. Při ceně 40 Kč/l to ale už bude 12,84 Kč na spotřební dani a 6,94 Kč na DPH, tedy 19,78 Kč. Při navýšení ceny litru benzínu o sedm korun tak stát z každého prodaného litru získá o 1,22 Kč více.

V Česku se v roce 2024 spotřebovalo 2,383 miliardy litrů automobilového benzínu, plyne z údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Při předpokládaném loňském navýšení jeho spotřeby o pět procent (roku 2024 činil meziroční nárůst spotřeby 7,2 procenta) činí loňská spotřeba 2,5 miliardy litrů. Pokud by taková spotřeba platila i letos – tedy řidiči by kvůli vyšším cenám spotřebu ponechali na úrovni loňska –, český stát při zvýšení ceny benzínu o sedm korun na litr získal v ročním vyjádření navíc 3,05 miliardy korun, což odpovídá zhruba 254 milionům korun měsíčně.

Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a zvyšují se až nyní, od začátku března, navýšené inkaso je třeba vztáhnout jen k deseti měsícům roku, takže představuje 2,5 miliardy korun.

K tomu je tedy ovšem připočíst navýšené inkaso z nafty. Při ceně motorové nafty 33 Kč/l řidič při natankování každého litru na spotřební dani z ní odvede 9,95 Kč a na DPH 5,72 Kč. Z litru nafty tak státu odvede 15,67 Kč. Při ceně 40 Kč/l to ale už bude opět 9,95 Kč na spotřební dani, ale už 6,94 Kč na DPH, tedy 16,89 Kč. Při navýšení ceny litru nafty o sedm korun tak stát z každého prodaného litru získá rovněž jako u benzínu o 1,22 Kč více.

V Česku se v roce 2024 spotřebovalo 6,372 miliardy litrů motorové nafty. Při předpokládaném loňském navýšení její spotřeby taktéž o pět procent (roku 2024 činil meziroční nárůst spotřeby nafty 3,4 procenta) činí loňská spotřeba 6,69 miliardy litrů. Pokud by taková spotřeba platila i letos – tedy řidiči by jak v případě benzínu kvůli vyšším cenám spotřebu ponechali na úrovni loňska –, český stát by při zvýšení ceny nafty o sedm korun na litr získal v ročním vyjádření navíc 8,16 miliardy korun, což odpovídá zhruba 680 milionům korun měsíčně. Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a zvyšují se až nyní od začátku března, navýšené inkaso je třeba vztáhnout k deseti měsícům roku, takže představuje 6,8 miliardy korun.

Celkově si tak stát letos od března do prosince, za deset zbývajících měsíců roku, může vylepšit hospodaření díky vyššímu inkasu dohromady jak z prodeje benzínu, tak nafty o 9,3 miliardy korun, měsíčně o zhruba 930 milionů korun. Za celý rok, pokud by hypoteticky navýšené ceny platily hned od začátku ledna, by si přišel dokonce na dodatečných 11,2 miliardy korun.

Jestliže by vláda reagovala na zvýšené ceny paliv snížením spotřební daně, její výnos z dražší ropy by se rozplynul jak pára nad hrncem. Na kolik by jí redukce daně vyšla? Snížení spotřební daně na naftu a benzín o 1,70 Kč/l, které navrhuje část opozice, znamená, že na litru benzínu i nafty stát vybere o 2,06 Kč méně, jelikož je třeba připočíst ještě ztrátu na DPH, která se vypočítává až z částky navýšené o spotřební daň.

Pokud by tedy letošní spotřeba benzínu činila už zmíněných 2,5 miliardy litrů, roční ztráta na příslušných daních z něj bude 5,2 miliardy korun. V případě nafty, pokud by se jí letos spotřebovalo také už zmíněných 6,69 miliardy litrů, by roční ztráta odpovídala 13,8 miliardy korun. Dohromady by tedy ztráta činila zhruba 19 miliard korun. Při měsíčním rozpočítání jde v průměru o 1,6 miliardy korun ztráty.

Část opozice ale navrhuje snížit DPH jen dočasně, pouze na čtyři měsíce, od května do srpna, což by znamenalo ztrátu kolem sedmi miliard korun, neboť v letních měsících je poptávka po pohonných hmotách tradičně silnější.

V zásadě tak vskutku platí, že by vláda mohla ztrátu ze čtyřměsíčního snížení spotřební daně z pohonných hmot plně pokrýt díky vyššímu inkasu DPH, pokud by ceny paliv zůstaly v důsledku války v Íránu po zbytek letošního roku například právě o 7 Kč/l vyšší, než by byly bez této války. Ztráta sedmi miliard korun by byla více než kompenzována dodatečným inkasem DPH ve výši zhruba devíti miliard korun a deficit státního rozpočtu by se nenavýšil ani o haléř.

Je však třeba uvážit, že snížení spotřební daně v reálu zajistí pouze redukci cen paliv doslova ze středeční na pondělní úroveň, vyjdeme-li z cenového vývoje tohoto týdne. Část výnosu ze snížení totiž také zůstane za prsty čerpadlářům a dalším subjektům zajišťujícím dodávku paliv, protože, jak učí dosavadní zkušenost, konečné zlevnění nebude odpovídat rozsahu celkového, více než dvoukorunového snížení daňového zatížení litru pohonných hmot.

Při čtyřměsíčním snížení spotřební daně si čerpadláři a další subjekty zajišťující dodávku paliv přijdou v souhrnu na přibližně dvě miliardy korun, k nimž by se jinak nedostali, pokud by daně zůstaly beze změny. Snížení spotřební daně tak v jisté míře představuje transfer prostředků daňových poplatníků právě jim.

Témata:  pohonné hmoty,  daně,  státní rozpočet,  čerpací stanice