"Srpnová predikce Ministerstva financí již samozřejmě plně odráží efekt ozdravného vládního balíčku. Tato úsporná opatření pomůžou nejen ozdravit veřejné finance, ale současně téměř nezatíží ekonomiku a přispějí také tlumení inflačních tlaků. Rozpočtová konsolidace tak vytvoří podmínky pro vyváženější růst do budoucna," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministerstvo očekává, že HDP za rok 2023 klesne o 0,2 %, přičemž po očištění o kalendářní vlivy by měl stagnovat. Nová prognózy vidí výkon ekonomiky nepatrně hůře než v dubnu. Důvodem je citelnější pokles spotřeby domácností a menší růst investic. V příštím roce by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 2,3 %, a to především zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Aktivitu naopak budou mírně tlumit dopady konsolidačního balíčku.

Ohledně dopadů vysoké inflace úřad konstatoval, že zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. Meziroční inflace se přesto snižuje a v druhém pololetí by se měla držet na vyšších jednociferných hodnotách. V průběhu celého příštího roku by již meziroční růst spotřebitelských cen měl činit v průměru 2,8 %.

Na trhu práce se podle ministerstva projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Míra nezaměstnanosti by tak v roce 2023 neměla příliš vzrůst. V příštím roce by mohla v průměru o desetinu procenta klesnout. Očekává se také obnovení růstu průměrné reálné mzdy.

Odhad deficitu veřejných financí za rok 2023 ve výši 3,6 % HDP reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující výdaje v oblasti humanitární pomoci. Schodek povede k nárůstu zadlužení na úroveň 44,7 % HDP.

Výbor pro rozpočtové prognózy projedná nejnovější makroekonomickou predikci na konci srpna.