Dopady dřívějšího konce školního roku. Česká ekonomika přijde o miliardy

V Česku je přes milion žáků základních škol. Zhruba polovinu z nich tvoří žáci prvního stupně. Takže přibližně 350 000 tisíc tuzemských domácností je rozhodnutím vlády zkrátit školní rok o dva dny obzvláště dotčeno. Rodiče budou muset v řadě případů zajistit dětem hlídání. Nejen to dá vzniknout makroekonomickým ztrátám.

Zhruba 200 000 tisíc rodičů musí neplánovaně řešit hlídání nebo zůstat doma, protože starší děti prvního stupně už zvládnou být doma samy. 

Na home office tudíž přejde asi 40 až 60 tisíc rodičů a neplacené volno si vezme asi 10 až 30 tisíc rodičů. Jde o modelový odhad postavený na tom, že home office používá asi pětina zaměstnanců a že u dvoudenního výpadku většina ostatních spíš sáhne po dovolené nebo rodinné výpomoci – umístění dítěte „k babičce“ – než po neplaceném volnu.

U rodičů na home office nevzniká firmám plná dvoudenní ztráta, protože část práce odvedou. Dává smysl počítat s poklesem produktivity o 30 až 50 %. Při denním nákladu práce zhruba 2 831 Kč na zaměstnance vychází pro 40 až 60 tisíc rodičů a dva dny ztráta firem asi na 68 až 170 milionů Kč. Střední scénář je zhruba 113 milionů Kč. To je ztráta výkonu firem, nikoli přímo výpadek mezd rodičů.

V případě ztráty z neplaceného volna je kalkulace přímočařejší: průměrná hrubá mzda 49 215 Kč měsíčně, platná pro rok 2025, odpovídá asi 2 344 Kč hrubého za pracovní den. Při 10 až 30 tisících rodičů na dva dny neplaceného volna vychází celkový výpadek jejich hrubých příjmů asi na 47 až 141 milionů Kč. Střední scénář, tedy 20 tisíc rodičů, dává asi 94 milionů Kč. Spíše se ztráta bude blížit 100 milionům korun, protože letos průměrná mzda oproti loňsku dále naroste, v jednotkách procent.

Při aplikaci středních scénářů se ztráta pro českou ekonomiku pohybuje na úrovni kolem 210 milionů korun.

Výrazně větší jsou však dlouhodobé dopady. Vyjdeme-li metodiky IDEA při CERGE-EI, která odhaduje ztrátu lidského kapitálu při výpadku výuky, dvoudenní omezení by odpovídalo přibližně 20 miliardám korun budoucích ztracených výdělků současných žáků. I když skutečný dopad bude pravděpodobně nižší – protože jde o závěr školního roku – čísla ukazují, že i krátké omezení výuky má nezanedbatelný ekonomický rozměr.

Podle metodiky IDEA při CERGE-EI by mechanický přepočet dvou zrušených dnů výuky odpovídal zhruba 20 miliardám korun budoucích ztracených výdělků. Takové číslo by ale bylo pro poslední dva dny školního roku nadsazené, protože studie vychází z plnohodnotného týdne výuky a nezohledňuje nižší vzdělávací intenzitu úplného závěru června. Konzervativněji lze proto mluvit spíše jen o zlomku této částky, zhruba o dvou miliardách korun.

Celkové ztráty, současné i budoucí, lze tedy odhadnout na zhruba 2,2 miliardy korun.

Témata:  školství,  děti,  ekonomika,  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky