Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dorazí druhá vlna epidemie? Máme strach, přiznala většina Čechů

Lidé v rouškách, ilustrační foto
Lidé v rouškách, ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Téměř tři čtvrtiny Čechů se obávají druhé vlny pandemie koronaviru. Nejčastěji se jedná o lidi starší 66 let. Přitom pocit osobního ohrožení nákazou je v Česku momentálně nejnižší od vyhlášení nouzového stavu, vyjádřilo ho 55 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos. Nouzový stav kvůli koronaviru platil v ČR od 12. března.

Pocit ohrožení nemocí covid-19 se za poslední měsíc snížil o 13 procentních bodů. "Klesajícímu pocitu ohrožení a rozvolňování preventivních opatření odpovídá i chování lidí, kteří se stále více vrací k běžnému fungování," uvedla agentura. Osobní styk se známými stále omezuje asi třetina lidí, zhruba stejný podíl Čechů také zbytečně nevychází z domu.

Polovina veřejnosti se domnívá, že dostat virus pod kontrolu potrvá déle než šest měsíců. Na konci dubna měla tento pocit zhruba třetina lidí. Desetina populace naopak míní, že virus je již nyní pod kontrolou.

"Obavy z dopadů pandemie na zaměstnání či zdroj obživy zůstávají stejné jako před měsícem," uvedl Ipsos. Třetina ekonomicky aktivních Čechů se obává, že jejich firmy budou muset v důsledku krize propouštět zaměstnance. Většina lidí je přesvědčena, že se bude zdražovat, téměř tři pětiny dotázaných se obávají nutnosti snížit své životní standardy, dvě pětiny mají strach z vyčerpání finanční rezervy a čtvrtina Čechů se bojí neschopnosti splácet své závazky.

Návrat dětí do škol hodnotí pozitivně 65 procent rodičů, kterých se situace týká, naopak negativně tento krok vidí 27 procent rodičů. "Ti nejčastěji říkají, že jim přijde návrat na krátkou dobu zbytečný či se obávají zvýšeného rizika nákazy, část rodičů také nesouhlasí s celým systémem návratu dětí do škol," uvedla agentura.

Více než čtyři pětiny lidí vnímají pozitivně návrat do práce. Opačný názor sdílí 11 procent dotázaných. Jako důvod uvádí zejména spokojenost s prací z domova a nepohodlí spojené s nošením roušek. Rozvolňování bezpečnostních opatření vyhovuje téměř třem čtvrtinám Čechů, častěji lidem s vysokoškolským vzděláním a také lidem z měst s více než 100.000 obyvateli.

Čtyři pětiny lidí uvádí, že ČR zvolila pro řešení pandemie optimální postup. Častěji jsou o tom přesvědčené ženy, lidé starší 66 let a také lidé z malých sídel do 1000 obyvatel. Lidé oceňují hlavně nošení ochranných pomůcek, brzké zavedení bezpečnostních opatření a také uzavření hranic. Necelá pětina Čechů s postupem nesouhlasí. Kritizují zejména příliš přísná opatření, chaos v pravidlech a chaotické vystupování vlády, nedostatečné zásoby zdravotnického materiálu či pozdní reakci vlády.

Průzkum se uskutečnil od 27. května do 1. června a zúčastnilo se ho 1023 lidí.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 průzkumy Češi život

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 15:21

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová

Macinka se postaral o mezinárodní ostudu. Namazal si ho na chleba, komentují politici jeho hádku na MSC

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.