"Velmi pozorně a pečlivě se připravujeme na tuto úlohu. Sledujeme výsledky francouzského předsednictví a podle toho budeme upravovat naše priority," řekl Fiala. "Je jasné, že české předsednictví bude výrazně ovlivněno ruskou agresí na Ukrajině a jejími důsledky. Určitě jedním z velkých témat českého předsednictví musí být energetická bezpečnost a energetická soběstačnost," zdůraznil.

Podobně jako Fiala hovořil o programu českého předsednictví český ministr vnitra Vít Rakušan, který před týdnem v Berlíně jednal se svou německou kolegyní Nancy Faeserovou.

"My jsme měli řadu připravených témat, ale téma nám dal (ruský prezident Vladimir) Putin. Téma je Ukrajina a konsolidace Evropy, příprava na pomoc Ukrajincům," uvedl Rakušan. Poznamenal, že válka na Ukrajině není omezeným konfliktem, neboť může mít dalekosáhlý dopad nejen na Evropu. Válka podle Rakušana může zkomplikovat zásobování Afriky obilím, což by mohlo vést k hladovým vlnám. "To může poté vyvolat další sekundární migraci zase směrem do Evropy. Největším úkolem našeho předsednictví je otevírat tato témata a zajistit maximální připravenost Evropy," dodal.

Česko bude s Německem jednat o společném využití LNG terminálů

Česká republika bude s Německem jednat o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat. Český premiér Petr Fiala to po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl na společné tiskové konferenci. Česko stejně jako ostatní evropské státy včetně Německa chce být energeticky nezávislé na Rusku poté, co ruský prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu. Energetická závislost na Rusku se tak stala bezpečnostním rizikem.

Německo podle Fialy může díky budoucím LNG terminálům pomoci Česku zbavit se rychle závislosti na ruském plynu. "Domluvili jsme se, že zahájíme rozhovory o této možnosti a vytvoříme pracovní tým, který bude hledat cesty k tomu, abychom mohli budoucí kapacity (terminálů) využít i pro Českou republiku," řekl český premiér.

Fiala zopakoval, že Česko je kvůli své poloze ve středu Evropy na konci produktovodů, kterými na kontinent proudí energetické suroviny včetně ruského plynu. "Česká republika je dnes na něm, jak je obecně známo závislá z více než 95 procent," řekl Fiala o problematických vazbách.

Za další důležitý bod jednání označil Fiala navýšení kapacity Transalpinský ropovod (TAL) vedoucí do Německa a Rakouska z italského Terstu, kam tankery přivážejí ropu z celého světa. Na TAL je Česko napojeno přes produktovod IKL.

Navýšení kapacity ropovodu TAL je tak pro Česko podle Fialy klíčem k tomu, aby mohlo zavést embargo na ruskou ropu. "Velice oceňuji připravenost pana kancléře a německé vlády nám s touto věcí pomoci a zahájit rozhovory o tom, jak bychom mohli co nejefektivněji kapacitu ropovodu TAL rozšířit," řekl.

Scholz řekl, že pro Německo, Českou republiku a celou Evropskou unii má rozhodující bezpečnostní význam co nejrychlejší snížení energetické závislosti na Rusku. "Německo už s ropou a uhlím (z Ruska) velmi pokročilo, na plynu usilovně pracujeme. Česko stojí na jiných výchozích pozicích, ale náš cíl je společný, tedy co nejrychleji snížit dosáhnout energetické nezávislosti," řekl kancléř. "Chápeme, že v různých zemích hraje závislost (na ruských surovinách) různou roli. Proto budeme jednat společně, abychom to co nejrychleji změnili," dodal.

Německo se během několika týdnů přiblížilo nezávislosti na ruské ropě a ruském uhlí, v případě ruského plynu snížilo Německo jeho podíl z 55 na nynějších 35 procent. Dalšího snížení chce dosáhnout díky LNG terminálům a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít v roce 2024.