Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Epidemie v Česku dál na vzestupu, v pondělí přibylo 11.514 případů covidu

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Podzimní vlna epidemie koronaviru v Česku dál sílí. Během pondělí přibylo 11.514 potvrzených případů nemoci covid-19, to je zhruba o 2250 víc než před týdnem. Neustále a poměrně výrazně roste i počet lidí, kteří s koronavirem skončili v nemocnici. V pondělí bylo hospitalizovaných bezmála 4300, to je o 900 víc než před týdnem, zhruba o tři stovky víc oproti víkendu a nejvíc od poloviny dubna. Těžký průběh nemoci mělo 635 pacientů.

O zhoršující epidemické situaci vypovídá i stále rostoucí počet zachycených nákaz na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní - takzvané incidenční číslo k dnešku stouplo ze 718 na 739, vyplývá z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Od loňského března se v Česku prokazatelně nakazilo koronavirem už víc než 1,9 milionu lidí, zemřelo 31.636 z nich. S nárůstem počtu nakažených přibývá i zemřelých. Denním maximem nynější podzimní vlny bylo 70 úmrtí z minulé středy 10. listopadu.

Očekává se, že i v dalších dnech porostou počty hospitalizovaných a denní přírůstky by mohly atakovat rekordní hodnoty celé epidemie. Díky očkování i vysokému počtu lidí, kteří už covid v Česku prodělali, by ale nemocnice a zejména jednotky intenzivní péče neměly být tak přetížené jako před rokem či letos na jaře. Loni v listopadu bylo hospitalizovaných přes 8000 lidí s koronavirem a okolo 1100 z nich vyžadovalo intenzivní péči, letos v březnu bylo v nemocnicích téměř 10.000 nakažených a na dva tisíce byly ve vážném stavu.

Nejvíc se nákaza momentálně šíří na Moravě, týdenní incidence ale roste prakticky ve všech regionech. V Olomouckém kraji už počet nových případů v přepočtu na 100.000 obyvatel za uplynulý týden překročil hodnotu 1100. Přes 900 je to v Jihomoravském, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Naopak relativně nejlépe je na tom Karlovarský kraj, kde je takzvané incidenční číslo 258.

Laboratoře v Česku v pondělí otestovaly na přítomnost nového koronaviru přes 95.000 vzorků, zhruba stejně antigenních a PCR. Před týdnem bylo testů víc, přes 103.000. V mezitýdenním srovnání se zvýšila pozitivita u všech druhů testů, ať už se dělají z preventivních, epidemiologických či diagnostických důvodů. Preventivní testy na covid-19 pojišťovny od začátku listopadu hradí jen dětem a mladým do 18 let, plně i částečně očkovaným a těm, kteří se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhoval, aby se od prosince přestaly jako covidový certifikát uznávat antigenní testy. Vláda v demisi se ale v pondělí večer nedohodla na zpřísnění restrikcí, které mají zastavit šíření koronaviru během nynější podzimní vlny. Ve hře je nyní více možností včetně omezení volného pohybu pro neočkované. Rozhodnout má kabinet ve čtvrtek, kdy posoudí několik variant. Mezi nimi je ukončení uznávání antigenních testů, ale i takzvaný bavorský model, kde se neuznává žádný typ testů, nebo rakouský, kde se omezuje neočkovaným i volný pohyb.

Za hlavní nástroj, jak bojovat proti epidemii, se považuje očkování. Alespoň jednu dávku očkování proti covidu-19 má v Česku 70 procent dospělé populace. Zhruba 6,19 milionu lidí má očkování dokončené. Posilující dávku dostalo zatím víc než půl milionu lidí. V případě populace od 12 let, pro kterou je zatím očkování dostupné, je plně očkováno víc než 66 procent. Ze všech obyvatel Česka má očkování hotové zhruba 58 procent lidí. Několik posledních dnů tempo očkování klesá. V pondělí podali zdravotníci přes 39.000 dávek vakcíny, zhruba o 4500 méně než o týden dřív. Skoro 20.000 z celkového počtu připadlo na posilující dávky, které se dávají po půl roce po ukončené vakcinaci s cílem posílit imunitu vůči nemoci.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

10:34

Syřané budoucnosti věří, analytici jsou opatrní. Po pádu Asada existuje několik scénářů

Syřané jsou vůči budoucnosti optimističtí a vidí naději. Analytici a politici ale připomínají povahu opozičních sil, které v zemi chtějí přebrat moc po vyhnaném prezidentovi Bašáru Asadovi. Syrská opozice je totiž značně nesourodá, což může dokonce vést k pokračování občanské války.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy