Experti na vzdělávání vyzývají Jurečku k osvětě proti násilí na dětech

ČTK to sdělily autorky listu, který podepsaly tři desítky zástupců vzdělávacích institucí či nadací. Podpis připojily do dnešního poledne také téměř 2000 lidí. ČR je v EU jednou z posledních čtyř zemí, které fyzické tresty dětí nezakazují.

Nesouhlasné reakce vyvolala nedávná Jurečkova vyjádření v rozhovoru pro server Aktuálně.cz. Ministr řekl, že není správné uzákonit, že rodič nemůže ve výjimečné situaci ve výchově dát pohlavek či "lepnout jednu na zadek". Zásadní je podle něj odlišovat nepřiměřené násilí a akt k vymezení mantinelů, o kontextu mají rozhodovat soudy. Jurečka zmínil, že je svým rodičům vděčný za to, že v pravý okamžik dostal facku.

"Je nezodpovědné jakýmkoliv způsobem schvalovat, povzbuzovat a podporovat násilí vůči dětem. A je skandální, aby člen vlády, který má hájit práva dětí, veřejně vyjádřil souhlas s jejich bitím," sdělily ČTK psycholožka Jana Nováčková a autorka projektu Děti jsou taky lidi Zdeňka Šíp Staňková. Spolu s šéfkou nadace Ashoka ČR a Slovensko Pavlínou J. Hořejšovou dopis iniciovaly.

Podle signatářek a signatářů je nutná prevence, vzdělávání a osvěta. Míní, že by politici měli přispívat k větší citlivosti k násilí na dětech. S Jurečkou souhlasí v tom, že není účelné definovat přiměřenost trestu. "Jakkoliv můžeme mít pochopení pro to, že někomu ´ujede ruka´, musí být současně jasné, že je to selhání, za něž se má dítěti dostat řádné omluvy, tak jak taková selhání napravujeme ve vztazích mezi dospělými," uvedli pisatelé. Poukazují na to, že po bití dítě neopakuje nežádoucí chování z přesvědčení, ale ze strachu. Z trestů se učí, že je možné konflikty řešit násilím a ubližovat jiným, pokud je silnější, jsou přesvědčeni signatáři. Zmiňují jiné výchovné metody. Negativní dopady fyzického trestání dokládají na řadě výzkumů. Očekávají, že se s daty ministr seznámí a zasadí se o osvětu.

V Česku zákon tělesné tresty u dětí nezakazuje. Zákaz platí podle mezinárodního serveru na podporu ukončení fyzického trestání ve 23 státech EU. Jako první ho uzákonilo v roce 1979 Švédsko, zatím jako poslední v roce 2019 Francie. Od roku 2010 je v Polsku, od roku 2005 v Maďarsku, od roku 2000 v Německu či od roku 1989 v Rakousku.

Zákaz bití a jiného fyzického týraní doporučoval republice v minulosti výbor OSN pro práva dítěte. Před 12 lety ho navrhoval i stejně zaměřený vládní výbor. Na jeho doporučení pak krátce poté přišla s návrhem tehdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, ale neuspěla. V roce 2019 při 30. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte někdejší ombudsmana Anna Šabatová řekla, že Česko by zákaz mělo zvážit. Podle výkazů ministerstva práce řeší sociální pracovníci v posledních letech ročně přes 500 případů tělesného týrání dětí.

Témata:  násilí na dětech,  Marian Jurečka