Fiala: Česko podpoří zákaz dovozu ruské ropy, pokud bude mít odklad

"Aby se Evropa zbavila energetické závislosti na Rusku, potřebujeme k tomu solidaritu evropských zemí," uvedl ministerský předseda. Bude to jedním z témat premiérova čtvrtečního jednání v Berlíně s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Evropská komise (EK) navrhuje mimo jiné do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do EU. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Podobný postoj jako ČR má Slovensko. Podle slovenského ministra hospodářství Richarda Sulíka země souhlasí se zákazem dovozu ruské ropy do EU, žádá ale tříleté přechodné období.

"Podporujeme co nejtvrdší sankce vůči Rusku, na tomto našem postoji se nic nemění, ale od začátku také zastáváme pozici, že sankce nesmí poškodit více české občany než Ruskou federaci," řekl Fiala.

Zajistit dodatečné a dostatečné dodávky ropy od alternativních dodavatelů mimo ropovod Družba by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) trvalo přibližně 30 až 40 dní. Takové období by pokryly zásoby Správy státních hmotných rezerv (SSHR), které vydrží zhruba 94 dní.

Síkela ale považuje za nutné zajistit rozšíření kapacity ropovodů. Nejvhodnější je podle něj ropovod TAL (Transalpinský ropovod) vedoucí z italského Terstu, což je také součástí dříve avizovaného energetického balíčku. "Má nyní kapacitu přibližně 38 milionů tun ročně, technicky je připraven na navýšení přibližně o 2,5 milionu tuny," řekl ministr. Čeká se na povolení bavorských úřadů, Síkela v březnu požádal německého ministra hospodářství Roberta Habecka o zrychlení řízení.

"Abychom nahradili ropu z ropovodu Družba do České republiky, budeme potřebovat ještě další navýšení kapacity tohoto ropovodu na 48 milionů tun ročně, což by podle našich odhadů mělo trvat přibližně dva roky, protože tam je potřeba už doplnit dodatečná čerpadla. Jedná se o investiční záležitost," dodal Síkela.

Česko se bude snažit získat podíl na tomto navýšení takový, aby nahradil současnou kapacitu ropovodu Družba, tedy zhruba čtyři miliony tun ročně. Jedná se o tom s Německem, Rakouskem, Itálií, ale také Evropskou komisí kvůli financování projektu.

Síkela dnes také řekl, že objem plynu v českých zásobnících nyní přesahuje miliardu metrů krychlových. Zásobníky jsou plněny v závislosti na technických možnostech a spotřebě. Do státních hmotných rezerv bylo navíc nakoupeno asi 240 milionů metrů krychlových plynu. Doplnil, že vláda se připravuje i na situaci, kdy by dodávky plynu byly kráceny. V této souvislosti ministerstvo průmyslu podle něj zpracovává přehled největších spotřebitelů plynu v ČR. "Pro domácnosti, nemocnice a kritickou infrastrukturu a já pevně věřím, že i pro větší část průmyslu toho plynu bude vždycky dost," uvedl.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy bude Česko v případě uvalení embarga čelit vážnému problém při úplném zajištění dodávek nahrazujících ruskou ropu, která představuje zhruba polovinu veškerého dovozu ropy do země.

"Zasaženi budou nejen čeští řidiči či dopravci, kterým zdraží pohonné hmoty. Už během dvou let mohou nastat problémy s dodávkami třeba plastových okenních rámů, palubních desek aut, potravin balených v ochranné fólii, materiálů pro zateplení budov, ale také ledniček, televizorů a dalších podobných zařízení. Výroba těchto věcí se bez ropy neobejde," uvedl Kovanda v dnešním komentáři. 

Čeští europoslanci ohlášené zpřísnění sankcí většinou vítají

Čeští poslanci Evropského parlamentu většinou vítají plán Evropské komise na zpřísnění sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, který má zahrnovat embargo na dovoz ruské ropy. Námitky nemají ani vůči případné výjimce pro Slovensko a Maďarsko.

Šesté kolo protiruských sankcí podle dnešního prohlášení předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové před europoslanci bude kromě zákazu dovozu ruské ropy do konce tohoto roku zahrnovat odpojení od mezinárodního platebního systému SWIFT největší ruské banky Sberbank a dvou dalších bankovních domů. Maďarsko a Slovensko, které se obávají absence ruské ropy, mají podle unijních činitelů dostat výjimku umožňující její dovoz v příštím roce. O sankcích budou nyní jednat členské země.

Poslankyně Martina Dlabajová (ANO) ve stanovisku zaslaném ČTK uvedla, že návrh Evropské komise na nové sankce proti Rusku vítá. "Dobře, že je v nich konečně zařazena stopka dovozu ruské ropy do EU, po které v Evropském parlamentu voláme již dlouho. Nesmíme přispět už ani eurem na Putinovu válečnou mašinérii," dodala s tím, že potlesk v sále pro předsedkyni von der Leyenovou byl zasloužený.

Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové mělo kompletní odstřižení ruských bank od systému SWIFT přijít již dávno. "Souhlasím také s odstřižením od ruské ropy. Ani případná výjimka z ropného embarga pro Maďarsko či Slovensko neohrožuje tento důležitý krok jako celek," uvedla. Vyjádřila také přesvědčení, že jen takto radikální krok ruského prezidenta Vladimira Putina skutečně zabolí.

"Embargo na dovoz ruské ropy do mozaiky (sankcí) dosud chybělo," řekl novinářům europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) s tím, že Rusko tímto přijde o velkou část příjmů z vývozu energetických surovin. Zastal se přitom středoevropských zemí, které jsou zastavením dodávek nejvíce ohroženy a které žádají záruky, že budou mít surovinu zajištěnou za přijatelnou cenu. "Z vyjádření předsedkyně Komise to vypadá, že dohoda byla nalezena, že řešení je pro ně uspokojivé," dodal Niedermayer.

Protiruské sankce jako takové naopak odmítá poslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Uvedla, že "k ničemu nevedou", což je i "statisticky dokázáno". "Nedostatek surovin se již brzy projeví ve všech průmyslových odvětvích, a co je nanejvýš alarmující, dopad to bude mít i v zemědělství a v produkci potravin. Můžeme auta odstavit, ale jíst musíme!" dodala. Pokud podle ní bude mít skutečně Slovensko a Maďarsko výjimku, mělo by o ni Česko usilovat také.

Témata:  Petr Fiala ,  EU,  ropa