reklama

Prezident Miloš Zeman jmenoval Fialův kabinet složený z ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN v Lánech 17. prosince. Fiala tehdy uvedl, že vláda musí pracovat od prvního okamžiku kvůli covidu, cenám energií či inflaci. "Sto dní vlády nebylo standardních od samého počátku, takže hodnocení bude oproti ostatním vládám pokulhávat. Vláda převzala zemi v situaci, kdy nabíhala jedna krize, kterou pak vystřídala ještě další a daleko hlubší," připomněl Mrklas ruskou invazi na Ukrajinu, která trvá již víc než měsíc od 24. února.

Také podle Mlejnka krize zapříčiněná děním na Ukrajině znemožňuje standardní komplexní hodnocení. "Ruská invaze v zásadě rozbila i koncept 100 dnů, po nichž by vláda už měla být nějak podloženě hodnotitelná," míní. Postoj vlády k Ukrajině hodnotí Mlejnek pozitivně. "Snaží se zvládat uprchlickou vlnu, pomáhat Ukrajině různými způsoby včetně dodávek zbraní. Zvláštní ocenění si jistě zaslouží cesta premiéra Fialy do Kyjeva," doplnil.

Mrklas reakci kabinetu na ruskou agresi také hodnotí kladně. "Vláda se v souladu s tím, co říkala, jednoznačně postavila na stranu evropských vlád, které agresi odsoudily nejvíc nejen slovně. Od začátku se velmi zásadně zapojila do pomoci Ukrajině formou dodávky zbraní, diplomatické podpory a snahou stát v čele zemí, které požadovaly nejtvrdší sankce," uvedl.

Stabilní je podle Mrklase zatím vládní sestava. "Funguje zatím v podstatě bez nějakých velkých komunikačních problémů, vnitřně je jednotná a vystupuje podle mě naprosto jednotně," uvedl. Celkový dojem podle něj kazila některá vystoupení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nebo "ne úplně šťastné" kroky ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). "Ale vláda navenek funguje jako celek, což je velký posun proti dřívějším koaličním vládám, které vedla ODS," míní.

Kabinet má podle Mlejnka štěstí v tom, že se varianta covidu-19 omikron ukázala jako méně nebezpečná. "Neštěstí pak spočívá samozřejmě v ruské agresi vůči Ukrajině a jejím následkům," uvedl. Všechny důsledky situace lze obtížně předvídat, za nutnou však považuje potřebu změny rozpočtu. "Je vysoce pravděpodobné, že schválený rozpočet je nyní spíše jen otiskem starých přání," řekl.

Vláda čelila v první stovce dní ve Sněmovně obstrukcím především ze strany SPD u pandemického zákona. Mrklas odhaduje, že Sněmovna bude ve stávající sestavě víc konfrontační, protože opozice je v menšině a je pro ni těžké cokoliv prosadit. "Pokud bude vláda jednotná, tak se opozice asi bude k obstrukční taktice uchylovat častěji," uvedl. Kabinet si s tím musí podle něj poradit buď lepší komunikací, nebo se pokusit alespoň u některých zákonů hledat podporu opozice, například ANO.

Analytici: Fialova vláda se dobře vypořádala s rozpočtem, čekají ji náročné časy

Vládu Petra Fialy (ODS) lze dosud pozitivně hodnotit za sestavení úspornějšího státního rozpočtu na letošní rok, postoj k válce na Ukrajině, přijímání uprchlíků i za zatím střídmý postoj k státním zásahům do regulace cen. Celkově ale vláda zatím učinila málo klíčových ekonomických rozhodnutí. V dalším období ji přitom čeká příprava státního rozpočtu na příští rok, kterým by vláda měla ukázat svůj zásadní přístup k veřejným financím nebo další řešení problémů spojených s válkou na Ukrajině. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které ČTK oslovila k příležitosti 100 dnů fungování nového kabinetu.

"Vláda si zaslouží pochvalu za jednoznačné postoje v rusko-ukrajinském konfliktu I konkrétní pomoc válečným uprchlíkům. Za pozitivní považuji rovněž přepracování státního rozpočtu směrem k nižšímu schodku. Celková bilance vládní činnosti ale znamená, že v prvních 100 dnech učinila jen velmi málo klíčových ekonomických rozhodnutí. Odolání unáhleným krokům může být v tomto okamžiku plusem, ovšem zároveň koncentruje potřebné kroky do krátkého období v budoucnu," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle něj je pozitivní, že se vláda postavila rezervovaně k zásahům do tržních mechanismů, jako třeba regulaci marží distributorům pohonných hmot. "Za jediný přešlap považuji zrušení povinnosti přimíchávat k pohonným hmotám ekologickou složku, které podle mého postrádá ekonomickou logiku a vypadá jen jako snaha o poškození podnikání firem Andreje Babiše," dodal Sobíšek.

"Vláda se vcelku konzistentně snaží držet cíle zmenšit roli státního rozpočtu v ekonomice," uvedl i analytik České spořitelny Michla Skořepa. Pro budoucí vývoj hodnotí také příznivě, že má vláda rezervovaný postoj k zásahům do cen. "Z pohledu další prosperity ekonomiky se tak posiluje příznivá atmosféra, že při plánování podnikatelských záměrů v Česku se lze zaměřit na hodnocení samotného ekonomického vývoje bez většího rizika nepředvídatelných úředních ad hoc zásahů," uvedl Skořepa.

Klíčovou výzvou nejbližších týdnů a měsíců bude pro vládu podle něj integrace ukrajinských běženců do českého školství, zdravotnictví, sociálních služeb a do trhu práce a trhu bydlení. Zároveň by již nyní měla vláda podle něj pracovat na přípravě státního rozpočtu pro příští rok. "Na tom si vláda jistě dá obzvlášť záležet, protože půjde o výkladní skříň její představy o správném, nerozhazovačném rozpočtu," řekl Skořepa. Zároveň dodal, že v případě prohlubování problémů s cenami energií bude vláda muset také zvážit, jak moc a komu pomáhat.

"Vedle mnoha krátkodobých otázek bude třeba vyjasnit parametry státního rozpočtu pro rok 2023 s ohledem na dlouhodobější konsolidaci veřejných financí a náklady spojené s migrací Ukrajinců. A bude nutné řešit otázku dostupnosti a cen energií," uvedl i Sobíšek.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se Fialova vláda rezolutně rozloučila s ekonomickými recepty předchozí vlády Andreje Babiše (ANO). "Zřetelný důraz klade na rozpočtovou střídmost a adresnost podpůrných opatření. Otázka je, zda ji vydrží tento přístup, který by skutečně mohl vést k ozdravení veřejných financí, tedy k naplnění jejího klíčového závazku voličům," upozornil.

Podle Kovandy se totiž bude stupňovat tlak na vládu, aby nějakým způsobem zasáhla proti horšícím se ekonomickým podmínkám například v podobě rostoucích cen. "Na Fialův kabinet se totiž žene ekonomická pohroma. Kombinace citelné pandemické inflace i přicházející 'válečné inflace' představuje tak náročnou národohospodářskou výzvu, že něčemu srovnatelnému snad žádný z kabinetů vládnoucích od vzniku republiky v roce 1993 nečelil," uvedl. Vláda by tak podle něj měla mimo jiné veřejnosti mnohem intenzivněji tlumočit, že současná situace je fakticky podobou válečné ekonomiky, v rámci které jsou obhajitelné i nestandardní ekonomické kroky, jako je například omezení vývozu základních potravin.