"Místo toho, abychom se snažili nalézt opatření, která dopadnou na naše domácnosti a firmy, tak neustále pan ministr (průmyslu Jozef Síkela - za STAN) nabádá k tomu, že máme hledat společné evropské řešení. Nabádá k tomu, abychom lízali české lízátko přes evropský alobal," řekl Havlíček.

Síkela po středečním neformálním zasedání ministrů zemí EU zodpovědných za energetiku uvedl, že panuje všeobecná shoda začít se společnými nákupy zemního plynu již před létem 2023 a posilovat solidaritu a energetické úspory. Ministři se shodli také na tom, že je potřeba zabránit dopadu ceny plynu na ceny elektřiny. Evropská komise (EK) má podle jeho názoru jasnou představu, jaká opatření se od ní očekávají. Balíček opatření má komise předložit v příštím týdnu.

Podle Havlíčka mohla Evropská unie hledat shodu na oddělení ceny plynu od ceny elektřiny. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden po neformálním summitu EU hovořil o tom, že je na tom stále větší shoda.

Šéf ANO a bývalý premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci označil české předsednictví za zklamání, nemá podle něj výsledky. Kritizoval Fialu, že nesvolal více neformálních summitů Evropské rady a že minulý týden nevyužil příležitost k více bilaterálním jednáním s evropskými lídry.

Vláda minulý týden svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu.

Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let. U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4200 MWh, původně se navrhovala spotřeba do 630 MWh. Cenový strop bude platit na plyn také pro teplárny.