reklama

Podle Křupky je předpoklad, že za různým průběhem infekce stojí i odchylky v přirozené imunitě člověka. "Vypadá to, že někdo infekci lépe zvládá už na sliznici. Na tom se podílejí látky zvané interferony," řekl.

"Jenže některé osoby mohou mít tuto odpověď méně aktivní. A tam se potom může snadněji rozvinout systémová infekce. Na vzniku těžkých komplikací infekce se podílí i silná aktivace imunitního systému. Jenže ne tím směrem, jaký by byl žádoucí," vysvětlil imunolog. Proto se v terapiích těžkých průběhů uplatňují kortikoidy, které tlumí imunitu. "Ačkoliv to při léčbě infekce může znít paradoxně a člověk by čekal spíš látky imunitu povzbuzující," poznamenal Křupka.

"Do budoucna ale bude důležité přijít na to, kolik lidí a na jak dlouho je po prodělání nemoci protekováno," upozornil imunolog. "Vypadá to, že to souvisí se závažností. Velká část nakažených jsou bezpříznakoví pacienti, kteří tu odpověď mohou mít kratší. Zatím je konsenzus, že během tří měsíců je reinfekce málo pravděpodobná," poznamenal vědec.

K rozdílu v reakcích imunitního systému imunolog řekl, že někteří lidé zřejmě produkují interferony, zásadní v první obranné reakci, méně efektivně. Možnost budoucího rozsáhlého testování genetické vnímavosti však Křupka vidí jako problematické. "Pořád se mluví o personalizované medicíně na základě genetických předpokladů. Ale za prvé bychom museli osekvenovat všechny, jsou tam velké finanční náklady a vyvstávají z toho i značná etická dilemata," upozornil. Nález vyšší vnímavosti na některou nemoc by totiž mohl člověka diskriminovat v řadě oblastí.

"Na co je potřeba se co nejvíce soustředit, je co nejrychlejší a co nejrozsáhlejší proočkování populace. Škoda každé vakcíny, která leží ve skladu," konstatoval Křupka. Dodal, že za současné situace v Česku, při "odečtení" dětí do 16 let, pro něž vakcína dosud není dostatečně otestována, a lidí, kteří očkováni být nemohou, by bylo optimální, aby vakcínu v budoucnu dostali téměř všichni ostatní.

"Základ je proočkovat skupiny s velkým rizikem těžkého průběhu. A proočkovanost celé populace asi není v nejbližší době na pořadu, ale je třeba snažit se jí dosáhnout, jak nejrychleji to bude možné," zdůraznil. Míní také, že by měla být zavedena nějaká míra povinnosti očkovat se - hlavně ve vybraných profesích, jako jsou zdravotníci či zaměstnanci sociálních služeb. "Ostatně taková povinnost už existuje pro očkování proti hepatitidě B," podotkl imunolog.

K dosavadním poznatkům o účinnosti vakcín uvedl, že data z Izraele, kde je alespoň jednou dávkou naočkována už polovina obyvatelstva, působí "celkem nadějně". "Vypadá to, byť zatím není nic jisté, že vakcína chrání jak proti vážnému, nebo dejme tomu příznakovému, průběhu, tak že může i výrazně redukovat samotné nosičství a šíření," uvedl Křupka.

Právě otázky kolem imunity po vakcinaci podle něj patří k nejzásadnějším. "Spekuluje se tom, jak moc budou chránit před ostatními mutacemi. A jak dlouho a jak pevná imunitní odpověď bude, ale to všechno ukáže čas. Už teď ale lze předpokládat, že vakcinace poskytuje spolehlivější ochranu než prodělání infekce," uzavřel imunolog.