Jourová očekává šestý balík sankcí EU vůči Rusku v příštím týdnu

Podle Jourové jsou debaty živější u omezení dovozu ropy, na nichž jsou některé země velmi závislé. Stejně jako slovenský premiér Eduard Heger (OĽaNO) a český ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Jourová v dnešní debatě České televize Otázky Václava Moravce zdůraznila, že nejdůležitější je udržení jednotného postupu Evropy vůči Rusku.

Na sankční seznamy podle Jourové mají přibýt další osoby a entity, kterým bude možné konfiskovat v Evropě majetky. Jourová nicméně poznamenala, že do pořadu šla s radou, ať tyto kroky neslibuje, protože jednání mezi zeměmi EU pokračují. Stanjura připomenul, že Česko zastává co nejtvrdší postup, nicméně klíčové je udržet jednotu. "Dohoda je cennější, než je-li to přesně tak, jak žádají středoevropské státy, " konstatoval. Heger připomenul, že závislost na ruské ropě a plynu je velmi vysoká, ale s ohledem na brutalitu války na Ukrajině je třeba donutit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se z Ukrajiny stáhl.

Stanjura ubezpečil, že Česko při naplnění všech zásobníků bude mít před příští sezonou dostatek plynu na vytápění domácností, o nových zdrojích suroviny pro firmy jedná spolu s dalšími zeměmi EU. Podle Jourové lidé v Evropě nebudou trpět potravinovou nouzí, konflikt v zemi, která je velkým vývozcem obilí, může mít ale vliv na potravinovou krizi v Africe a tím i na migraci a nebezpečnostní situaci na starém kontinentu. Podle šéfa senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera je třeba v diskusi o sankcích, které mohou omezit i evropské hospodářství, myslet na to, aby se příští rok válka nerozhořela víc.

Na požadavku, aby Evropská unie zavedla proti Rusku tvrdší sankce, protože dosavadní opatření nevedla k zastavení jeho agrese na Ukrajině, se ve středu shodli členové zahraničního výboru Evropského parlamentu. Část vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu. Dlouhodobě zvažovaný krok stále nemá jednomyslnou podporu unijních zemí nutnou k jeho přijetí. Europoslanci v zájmu energetické nezávislosti na Rusku rovněž usilují o co nejrychlejší schválení návrhu na povinné plnění plynových zásobníků před zimní sezonou.

Evropská komise za dva měsíce o začátku ruské invaze na Ukrajinu schválila pět balíků ekonomických sankcí cílících na ruské banky, dopravu, průmysl nebo export důležitých výrobků a surovin včetně uhlí.

Úplné energetické embargo podporují zejména země východního křídla EU, proti se z ekonomických důvodů staví hlavně Německo, Maďarsko či Rakousko. Itálie, která dříve rovněž odmítala rychlé ukončení dodávek ruského plynu, nyní volá po zavedení stropu na jeho cenu, což by podle Říma mělo Moskvu připravit o část zdrojů.

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, názory na jeho bankrot se liší. Podle nedávného vyjádření Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, zatím nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je přesvědčen, že Rusko do bankrotu nakročilo. "Ruské ministerstvo financí uvedlo, že „plně dostálo svým závazkům“, i když danou částku 649,2 milionu dolarů vyplácí v rublovém ekvivalentu. Tento ruský postoj se nyní stane předmět posouzení ratingových agentur a mezinárodní finanční komunity. Výsledkem může být právě to, že Rusko vykazuje znaky platební neschopnosti, což znamená, že se ocitá v bankrotovém stavu. Není totiž schopno plnit své závazky vůči věřitelům v souladu se změním příslušných smluv," tvrdí.

Poté, co na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent, ale po pár týdnech překvapivě snížila základní úrokovou sazbu na 17 procent. Ukazatelem, že se ruská ekonomika potýká s problémy v důsledku sankcí, ale mohou být například údaje ruského ministerstva hospodářství, podle kterých se meziroční míra inflace vyšplhala na 17,49 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 20 let.

"Ruské ministerstvo financí uvedlo, že banky, které využívá, odmítly zpracovat dolarovou splátku věřitelům. Držitelé ruských státních dluhopisů mají v souhrnu obdržet 649,2 milionu dolarů. Protože řádná dolarová výplata této částky byla zablokována, přistupuje Rusko k její výplatě v rublech. Světově významné ratingové agentury, jejichž postoj je důležitým vodítkem pro globální finanční komunitu, však již dříve uvedly, že výplatu v rublech budou považovat za znak platební neschopnosti, jestliže je příslušné podkladové aktivum denominováno v jiné měně, než je rubl, a současně smluvně neumožňuje do rublů výplatu „přepnout“," uvádí Kovanda ve svém stanovisku, které má redakce k dispozici.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  EU,  sankce,  Věra Jourová