KDU-ČSL čeká o víkendu dvoudenní volební sjezd

Na posledním sjezdu Jurečka nahradil v čele strany zhruba po deseti měsících Marka Výborného, který se funkce předčasně vzdal z rodinných důvodů. Delegáti mu dali přednost před předsedou lidovecké sněmovní frakce Janem Bartoškem a Janem Horníčkem z královéhradecké krajské organizace. Přímo na sjezdu se kandidatury do čela strany vzdal europoslanec Tomáš Zdechovský.

Nyní Zdechovský nekandiduje ani do předsednictva, důvodem je kandidatura do vedení Evropské lidové strany. "Lidovci mají dostatek kvalitních lidí, kteří mají co nabídnout. Osobně budu i nadále podporovat práci předsednictva a Mariana Jurečky," vzkázal na twitteru.

Pozici první místopředsedkyně obhájila senátorka Šárka Jelínková. V křeslech řadových místopředsedů KDU-ČSL zůstali i Bartošek a Petr Hladík. Nově delegáti zvolili do předsednictva Zdechovského a poslance Ondřeje Benešíka.

Jurečka v závěrečném projevu zdůrazňoval, že politika KDU-ČSL se musí soustředit na rodiny a jejich podporu, jak o tom pojednává stranický materiál nazvaný Lidovecký vize pro Česko. Také řekl, že chce z KDU-ČSL odstranit poraženectví.

Ke spolupráci opozičních stran, o níž v té době jejich lídři často hovořili, se Jurečka postavil zdrženlivě, a to především kvůli podobě volební zákona, který v té době pro koalice stanovil vysoké hranice pro vstup do Sněmovny. Sjezd podpořil iniciativu, aby se lidovci spolu s dalšími stranami snažili upravit volební zákon tak, aby pro koalice nestanovil vyšší hranice než pro jednotlivě strany a aby srovnal váhu hlasů voličů. Loni v únoru Ústavní soud (ÚS) zrušil část volebního zákona. Nový způsob přepočtu sice opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. ÚS, který rozhodoval na základě podnětu 21 senátorů z různých klubů, nechal v platnosti pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, snížil však hranice pro koalice.

Již v prosinci 2020 celostátní konference lidovců rozhodla, že volební sjezd plánovaný na květen 2021 se kvůli epidemii koronaviru neuskuteční a prodloužila funkční období stranickému vedení o rok. Konference také uložila předsednictvu, aby pokračovalo v koaličních jednáních s ODS a TOP 09 pro sněmovní volby.

ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vytvořily koalici Spolu v říjnu 2020, kdy podepsaly memorandum o spolupráci. Celostátním volebním lídrem byl zvolen předseda ODS Fiala. Koaliční strany byly v té době v opozici a ve Sněmovně měly 40 poslanců (ODS 23, KDU-ČSL deset a TOP 09 sedm). V březnu 2021 širší vedení KDU-ČSL schválilo volební spojenectví s ODS a TOP 09 i program tohoto uskupení. "Jsme rozhodnuti udělat maximum pro to, abychom nabídli této zemi pozitivní změnu" řekl poté Jurečka s tím, že ambicí koalice je vyvést zemi z pandemické a ekonomické krize a podílet se kvůli tomu na vládě.

Volby pak koalice těsně vyhrála před doposud vládnoucím hnutím ANO. Koalice Spolu získala 27,8 procenta hlasů a 71 mandátů, z toho KDU-ČSL 23. Ihned po volbách lídři Spolu podepsali s představiteli koalice Pirátů se STAN, která získala 37 mandátů, memorandum o vůli vytvořit společně většinovou vládu. V listopadu se obě koalice dohodly na koaliční smlouvě i programovém prohlášení společné vlády. Petr Fiala byl jmenován premiérem 28. listopadu a 17. prosince, 69 dnů po volbách, prezident Miloš Zeman jmenoval jeho koaliční kabinet. KDU-ČSL obsadila v osmnáctičlenném kabinetu tři křesla - předseda strany Jurečka je vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí, ministryní životního prostředí se stala Anna Hubáčková a ministrem zemědělství Zdeněk Nekula. V programovém prohlášení, které počátkem ledna zveřejnila vláda, jsou podle Jurečky všechny důležité priority KDU-ČSL. Jde podle něj například o podporu rodičů, podpory v sociální politice směřující ke slaďování profesního a rodinného života, ale i o péči o krajinu.

V nově zvolené Sněmovně získali lidovci křesla jednoho místopředsedy, kterým se stal Jan Bartošek, a předsedů dvou výborů - pro evropské záležitosti (Ondřej Benešík) a pro sociální politiku (Vít Kaňkovský). Předsedou poslaneckého klubu byl zvolen Marek Výborný.

Lidovci se pod Jurečkovým vedením zúčastnili i voleb do Senátu a zastupitelstev krajů na podzim 2020. Ve volbách do Senátu získala KDU-ČSL tři ze volených senátorů. Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí má nyní 12 členů, vede ho Šárka Jelínková. Strana má i místopředsedkyni Senátu, kterou je Jitka Seitlová.

V krajských volbách strana skončila druhá v Jihomoravském a Zlínském kraji. V Jihomoravském kraji získala křeslo hejtmana, kterým byl zvolen Jan Grolich, ve Zlínském, kde byl hejtmanem lidovec Jiří Čunek, o něj přišla. Celkem se do krajských zastupitelstev dostalo 53 kandidátů navržených KDU-ČSL.

Témata:  KDU-ČSL