Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) před jednáním kabinetu novinářům řekl, že návrh Trikolóry pokládá za hysterický. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) plní úřad kontrolní roli, dovedla by si ale představit předefinování jeho úkolů.
Klaus v uplynulém týdnu při volbě ombudsmana ve Sněmovně navrhoval tuto volbu přerušit do doby, než se návrh Trikolóry projedná. Sněmovna jeho návrh nepřijala a novým ochráncem práv zvolila bývalého zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka.
Vláda uvádí, že argumenty, které předkladatelé vznášejí na podporu svého návrhu, nelze považovat za přesvědčivé. "Předkladatel v návrhu toliko povšechně opakovaně upozorňuje na údajnou 'redundantnost' agendy úřadu veřejného ochránce práv, na nepotřebnost tohoto institutu v podmínkách demokratického státu a údajnou 'politizaci' činnosti veřejného ochránce práv," stojí v materiálu pro jednání kabinetu. Podle názoru vlády nelze za příhodné považovat ani tvrzení předkladatele, že úřad veřejného ochránce práv je v demokratickém státě nadbytečný.
Také podle končící ombudsmanky Anny Šabatové není materiál není odůvodněn žádnou relevantní argumentací. "Důvodová zpráva obsahuje nepravdivé údaje," uvedla. Vládě doporučila zaujmout negativní stanovisko. Zrušení veřejného ochránce práv by podle ní znamenalo mimo jiné zánik národního preventivního mechanismu monitorujícího práva osob v zařízeních, kde je omezena svoboda, a vyhošťovací procedura. Zanikla by i instituce pro rovné zacházení, pro ochranu práv občanů EU a orgánu pro monitorování práv osob se zdravotním postižením. "Všechny tyto orgány by Česká republika musela podle mezinárodních úmluv a unijního práva, kterými je vázána, po ukončení činnosti ombudsmana opět zřídit," uvedla Šabatová.
Klaus již dříve řekl, že z respektovaného úřadu vznikl postupem let obrovský aparát požírající stovky milionů korun. Samotnou agendu by podle něj mohli vyřizovat čtyři právníci, třeba v kanceláři úřadu vlády nebo ve Sněmovně.
Veřejný ochránce práv začal v Česku působit v roce 2000. Posláním ombudsmana, jímž byl jako první na šestileté období zvolen exministr spravedlnosti Otakar Motejl, je chránit občany před nečinností nebo špatným rozhodnutím orgánů státní správy. Pokud ombudsman zjistí, že konkrétní orgán pochybil, je v jeho pravomoci vyzvat ho k nápravě.
Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou materiál k projednání poslanci. Není jasné, kdy se k němu ve zbytku volebního období dostanou. Ve Sněmovně je asi stovka poslaneckých návrhů, které jsou teprve v prvním čtení.
