reklama

Stav nebezpečí vyhlásil po tornádu 24. června hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) pro území obcí s rozšířenou působností Hodonín a Břeclav a v červenci ho se souhlasem vlády o měsíc prodloužil. Bouřky s tornádem se Břeclavskem a Hodonínskem prohnaly poslední červnový čtvrtek. Zanechaly za sebou šest mrtvých a asi 1200 poničených domů, z toho zhruba 200 muselo k zemi.

Díky nouzovému stavu měly obce zjednodušené zadávání zakázek na poškozené objekty, pomáhaly jim záchranné složky a také armáda. "Ukončením stavu nebezpečí u nás končí vojáci, kteří v poslední fázi zabezpečovali skladové hospodářství. Už jsme ale měli jen dva vojáky. Budeme tam muset směřovat své zaměstnance," uvedla starostka Hrušek na Břeclavsku Jana Filipovičová. Podle ní také bude muset obec dělat standardní soutěže na veřejné zakázky. "Pokud jsme něco nestihli zabezpečit, budeme muset striktně dodržovat zákon. Základní práce jsme ale stihli tak, abychom zabezpečili opravy budov a dál netrpěly," uvedla Filipovičová.

Podobně to vidí starosta vedlejší Moravské Nové Vsi na Břeclavsku Marek Košut. "Poznáme to jen na absenci pár vojáků, kteří tady byli jako výpomoc s logistikou skladů. Tam to pocítíme personálně, ale není to žádná hrůza," řekl Košut. U zadávání veřejných zakázek uvedl, že se stejně neprováděly veřejné zakázky nad šest milionů, u kterých je potřeba veřejná soutěž. "Dělali jsme střechy a okna a nebyly to takové částky, takže tam bychom se obešli i bez stavu nebezpečí. Ale na jaře a v létě příštího roku budeme připravovat komplexní obnovy objektů, tam by ale stejně byla potřeba soutěž s ohledem na financování z ministerstva pro místní rozvoj," řekl Košut.

Starosta Lužic na Hodonínsku Tomáš Klásek ukončení stavu nebezpečí vítá. "Pro lidi se nic nemění. My jsme stejně po dvou měsících ve fázi, že se snažíme ze všech sil, abychom byli co nejdříve v normálu," dodal Klásek.

Stav nebezpečí se vyhlašuje při ohrožení životů, zdraví, majetku nebo životního prostředí, vyhlašují ho hejtmani nebo pražský primátor pro území svého regionu. Mají pak zvláštní pravomoci, jako například ukládat pracovní povinnost, rozhodovat o pracovní výpomoci nebo poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace. Kraj může například bezodkladně provádět stavební práce a terénní úpravy v případě, že je třeba zmírnit nebo odvrátit ohrožení, a zakazovat vstup, pobyt a pohyb lidí na vymezeném místě nebo území.

reklama