Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kulhánek: Bylo by dobré, kdyby nový šéf NATO pocházel z východního křídla

Jakub Kulhánek
Jakub Kulhánek
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Bývalý ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) by považoval za dobré, kdyby nový generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) vzešel ze zemí východního křídla aliance. Řekl to v rozhovoru ČTK. Nynějšímu šéfovi NATO Jensi Stoltenbergovi skončí na konci září příštího roku mandát.

Před několika dny uvedl, že se chce ucházet o funkci guvernéra norské centrální banky, po osmi letech by jej tak měl v čele NATO vystřídat někdo jiný.

Podle Kulhánka by šéf NATO z východní části dopomohl ke smazávání rozdělení na východ a západ. "Ukáže se, že východní křídlo je na roveň s těmi starými členskými státy," poznamenal. I východní země, které do aliance vstoupily mnohem později, se dnes podle něj podílí již plně na zajišťování bezpečnosti aliance jako celku, stejně jako někteří starší členové.

Další nespornou výhodou by to ale podle bývalého šéfa české diplomacie bylo také přímo z českého hlediska. "Mít někoho z tohoto regionu, tak bude více naslouchat nám a téhle skupině států," poznamenal.

V souvislosti s kandidaturou do čela NATO se hovořilo například o bývalé estonské prezidentce Kersti Kaljulaidové. Zatím ale kandidaturu neoznámila.

Norský expremiér Stoltenberg funkci zastává od října 2014. Před dvěma lety se členské země aliance dohodly, že mu mandát už podruhé prodlouží. Stoltenberg stál předtím v čele norské vlády (2000 až 2001 a 2005 až 2013), byl i ministrem ropného průmyslu a energetiky a financí.

Témata:  Jakub Kulhánek NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

10:35

Extrémní počasí mění svět k nepoznání. Téměř polovina planety je vyprahlá

Zpráva vědců pod záštitou OSN varuje, že suché oblasti nyní tvoří 40 % povrchu Země (s výjimkou Antarktidy). Tento alarmující trend se odráží v trvalé přeměně rozsáhlých území – velikostí odpovídajících oblasti o třetinu větší než Indie – z vlhkého klimatu na suché. Výsledkem je dramatický pokles zemědělské produktivity a ohrožení milionů lidí po celém světě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy