reklama

Před několika dny uvedl, že se chce ucházet o funkci guvernéra norské centrální banky, po osmi letech by jej tak měl v čele NATO vystřídat někdo jiný.

Podle Kulhánka by šéf NATO z východní části dopomohl ke smazávání rozdělení na východ a západ. "Ukáže se, že východní křídlo je na roveň s těmi starými členskými státy," poznamenal. I východní země, které do aliance vstoupily mnohem později, se dnes podle něj podílí již plně na zajišťování bezpečnosti aliance jako celku, stejně jako někteří starší členové.

Další nespornou výhodou by to ale podle bývalého šéfa české diplomacie bylo také přímo z českého hlediska. "Mít někoho z tohoto regionu, tak bude více naslouchat nám a téhle skupině států," poznamenal.

V souvislosti s kandidaturou do čela NATO se hovořilo například o bývalé estonské prezidentce Kersti Kaljulaidové. Zatím ale kandidaturu neoznámila.

Norský expremiér Stoltenberg funkci zastává od října 2014. Před dvěma lety se členské země aliance dohodly, že mu mandát už podruhé prodlouží. Stoltenberg stál předtím v čele norské vlády (2000 až 2001 a 2005 až 2013), byl i ministrem ropného průmyslu a energetiky a financí.