Podle něho se téměř 40.000 pracovníků z Ukrajiny a mnoho dalších z Běloruska kvůli válce vůbec nedostane na český pracovní trh. Přijít do ČR mohli v rámci vládních programů ekonomické migrace, ty jsou však nyní pozastaveny. "Aby firmy mohly potřebné specialisty nabrat a udržet provoz v ČR, je potřeba převést kvóty programu Kvalifikovaný zaměstnanec z Ukrajiny na jiné země. V opačném případě hrozí přesun výroby do jiných regionů a propouštění," dodal.

Silná závislost českého trhu práce na Ukrajině je podle něho vidět i na kvótách vládních programů ekonomické migrace. Zatímco na pracovníky z Ukrajiny činí v rámci programu Kvalifikovaný zaměstnanec kvóta 40.000 ročně, na zbylých sedm zemí připadá v součtu méně než 10.000. "Pokud mají čeští průmyslníci ambici naplnit už 'zasmluvněné' nebo nové objednávky, počet příchozích zahraničních zaměstnanců stačit nebude a vláda by se tímto rizikem měla seriózně zabývat. Jediným správným řešením je zvýšit kvóty na pracovníky z jiných zemí, než je Ukrajina. V úvahu připadá zejména Asie, především Filipíny, Indie či Bangladéš, z postsovětských zemí pak Moldávie, Kazachstán a Gruzie," dodal.

Ještě větší problémy by podle Mala mohla přinést další vlna ukrajinské mobilizace. Ta se zatím netýkala Ukrajinců, kteří již v ČR měli práci. "V případě, že by vyšel zákon zaměřený na návrat Ukrajinců do vlasti, a to v podobě, jakou představil minulý týden prezident Volodymyr Zelenskyj, tedy zahrnující povinnost návratu všech mužů ve věku 18 až 60 let s velmi vysokými pokutami při nedodržení, mám obavu, že by většina ukrajinských mužů skutečně odjela. To by znamenalo obrovské ohrožení pro českou ekonomiku,“ doplnil Malo.

První problémy související s nemožností nabrat původně plánovaný počet ukrajinských specialistů jsou již na českém trhu patrné. "Existují případy, kdy společnosti přijaly zakázky právě v souvislosti s náborem na Ukrajině. Nyní zaměstnance nejsou schopny získat a výsledkem je přebírání zakázek sesterskými společnostmi v jiných regionech a propouštění stovek českých zaměstnanců. A to nemluvíme o subdodavatelích, kteří tím rovněž přijdou o plánovanou práci. Hrozí tedy lavinový efekt, který se dotkne i českých kmenových zaměstnanců,“ vysvětlil Malo.