Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lékaři po epidemii zaznamenali nárůst problémů se žaludkem či játry

lékaři
lékaři
Foto: Pixabay

Lékaři v době končící epidemie covidu-19 zaznamenali u pacientů víc problémů ze žaludkem, žlučníkem či játry. Souvisí často s omezením pohybu v době lockdownu, vyšší konzumací jídla či alkoholu. Většina lidí přibrala za první vlny epidemie i několik kilogramů, roli hrálo i odkládání naplánovaných vyšetření či operací. Informovali o tom dnes zástupci 4. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Lékaři z VFN zaznamenali letos v dubnu a květnu dvakrát víc hospitalizací pro komplikace žlučových kamenů a o polovinu více endoskopických zákroků pro uvolnění žlučových kaménků než v předchozím roce.

"V případě, že se plánovaná operace, nebo dokonce prvotní vyšetření odkládá, mohou se objevit závažné komplikace, ke kterým patří zánět žlučníku, ucpání žlučových cest, podráždění slinivky,"řekl přednosta kliniky Radan Brůha.

Játra poškozuje nadměrné ukládání tuku nebo konzumace alkoholu. "Nadměrným ukládáním tuku v játrech trpí 25 procent populace a až 75 procent pacientů s cukrovkou," uvedl primář 4. interní kliniky Jaroslav Macášek. Do nemocnice kvůli ztukovatění jater směřovalo o polovinu pacientů víc, kvůli poškození jater alkoholem dvojnásobek.

V celé ČR má poškození jater alkoholem asi osm procent lidí. Za nadměrnou konzumaci odborníci považují jedno až dvě piva, dvě deci vína nebo dvě skleničky destilátu za den.

Odkládání jiných operací, například ortopedických, kvůli kterému lidé déle užívali léky na bolest, mohlo vést k častějšímu vzniku vředů. "Tyto léky mohou poškodit sliznici žaludku a dvanáctníku, mohou přispět ke vzniku vředů často doprovázených závažným krvácením do horní části trávicího traktu," dodal Tomislav Švestka z kliniky. Počet výkonů, které s těmito potížemi souvisí, vzrostl ve VFN meziročně o 30 procent.

Pandemie měla podle odborníků dopady na mnoho oblastí lidského zdraví, kromě zažívacího traktu také na nemoci srdce a cév nebo psychické zdraví. V dalších oblastech, třeba neurologických či plicních, se projevují dlouhodobé následky nákazy covidem-19.

Podle průzkumů čtvrtina lidí omezila pohyb, navýšilo ho jen asi 17 procent a 53 procent lidí pociťovalo vyšší stres. K nápravě škod, které si lidé na svých tělech v době epidemie napáchali, lékaři doporučují navýšení pohybové aktivity a racionální stravu. Ke snížení stresu podle nich vede návrat dětí do škol, lidí do práce a povolení více amatérského sportu.

Témata:  lékaři zdraví

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.