"Během těhotenství dochází v organismu k mnoha změnám zajištujícím správný vývoj plodu. Jedná se například o vyšší míru zadržování vody v těle, zvýšení množství cirkulujícího objemu krve nebo její větší průtok ledvinami," uvedla Hanulíková.

Ideálně by proto podle ní měla žena přijmout asi tři litry tekutin, zhruba 0,7 litru z potravin, například ovoce nebo polévek, a 2,3 litru z nápojů. Při kojení je třeba podle ní příjem vody ještě navýšit, v prvním půlroce až na 2,7 litru vody z nápojů.

Mateřské mléko je vodou tvořeno z 87 procent. Vyšší nebo nižší příjem tekutin ale podle lékařky vyšší či nižší produkci mateřského mléka neznamená. Tělo si jí dostatek pro produkci mléka vezme automaticky. "Nedostatečný příjem vody při kojení vede k lehké dehydrataci matky," doplnila Hanulíková. Ta může vést k vyčerpání organismu nebo zhoršení životních funkcí, jako jsou tlak nebo vědomí. Dostatek tekutin ovlivňuje také průtok krve a její průtok srdcem a ledvinami.

Vážná dehydrace v těhotenství může mít podle Ladislava Krofty z ÚPMD vliv i na narozené dítě. Například studie z Indie podle něj prokázala, že děti žen, které v poslední třetině těhotenství trpěly dehydratací, měly nižší porodní hmotnost, nižší délku a obvod hlavy a hrudníku. Na dotaz ČTK doplnil, že vzhledem ke klimatické změně a oteplování může být do budoucna problém dehydratace aktuální i v Česku.

V Česku se narodí zhruba 110.000 dětí za rok, z toho v Praze jich bylo loni téměř 18.900. Ze šesti pražských porodnic bylo nejvíc, téměř 5600, porodů loni právě v ÚPMD. Ústav je spolu s porodnicí U Apolináře Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a porodnicí Fakultní nemocnice Motol také takzvaným perinatologickým centrem, kde se koncentrují rizikové případy.