Zhruba 203.000 seniorů nikdy nemělo pozitivní test ani nebyli očkováni, naopak zhruba 14 procent už absolvovalo druhé přeočkování. Vyplývá to z prezentace, kterou ČTK poskytl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Pozitivní test mělo v prvních pracovních dnech tohoto týdne zhruba 2400 lidí a dalších více než 900 se nakazilo opakovaně. Podle Duška ale tyto počty neodpovídají reálnému počtu nakažených. "My si teď absolutně nemůžeme myslet, že měříme epidemiologii toho viru, jsou to jenom indikované testy," řekl ve středu na jednání zdravotního výboru ve Sněmovně Dušek. Testují se teď hlavně lidé, kteří přijdou s příznaky k lékaři. "Určitě ta data nemohou být nějakou kvantitativně reprezentativní fotkou nad celou populací," dodal.

Počet pozitivně testovaných se zvedl na začátku školního roku, od konce září znovu klesá. Podle Duška virus při současné vysoké nakažlivosti bude zřejmě vytvářet podobné krátké vlny, které se rychle vzedmou a rychle odezní. "Lze očekávat v období pozdního listopadu vzedmutí další vlny v počtu nákaz a zcela jistě by se dala očekávat v lednu či únoru," řekl.

Od začátku září do pondělí 17. října bylo pozitivně testováno asi 100.000 lidí, hospitalizovaných s covidem-19 bylo 8400, z nich 674 na jednotkách intenzivní péče. Ve stejném období 807 nakažených zemřelo, od začátku epidemie v březnu 2020 jich bylo přes 41.000.

Počet nadúmrtí, tedy úmrtí nad dlouhodobý průměr posledních čtyř let, epidemie výrazně ovlivnila. V roce 2020 podle statistiků zemřelo navíc asi 20.000 lidí, tedy asi 18 procent. Loni jich byla navíc skoro čtvrtina, tedy 27.100 osob. V letošním roce eviduje ÚZIS asi 3000 úmrtí navíc, proti dlouhodobému průměru je to zatím asi o čtyři procenta víc.

Koronavirus ovlivnil i střední délku života ve většině zemí, v ČR se zkrátila proti roku 2019 téměř o 22 měsíců, nejvíc u lidí mezi 60 a 79 lety. Z evropských států je na tom hůř jen osm zemí, například Bulharsko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko.

Podobně se na východ a západ dělí Evropa i v proočkovanosti, na východě je zájem menší. V ČR se po letním poklesu znovu zvedl od 21. září, kdy dorazily vakcíny nejnovějšího typu upravené na variantu omikron. Nejvíc očkovaní jsou opět nejstarší, z lidí nad 80 let už má druhou posilující dávku více než čtvrtina, sedmdesátníků pětina. Dál podíl očkovaných klesá, třicátníků je méně než 3,5 procenta. Celkově se do pondělí tohoto týdne nechalo přeočkovat podruhé asi 11 procent populace, denně kolem 13.000 lidí. Asi 37 procent je přeočkováno jednou a základní očkování má přes 65 procent lidí.