Lídři zemí EU chtějí pohrozit Rusku dalšími sankcemi, přemýšlet o nich chce i Fiala

Vyplývá to z návrhu závěrečného prohlášení summitu, na němž by se šéfové států měli shodnout dnes večer.

Sedmadvacítka lídrů se dnes v podvečer na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sejde ve versailleském zámku, aby dva týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu probrala další postup vůči režimu prezidenta Vladimira Putina i podporu bránící se sousední země.

"Jsme rozhodnuti ještě dále zvyšovat náš tlak na Rusko a Bělorusko," uvádí se v dosud neveřejném textu, který má ČTK k dispozici. Političtí vůdci by se v něm měli zavázat k tomu, že zajistí praktické fungování dosud přijatých postihů a rychlé schválení sankcí nových, pokud pro ně bude důvod.

Summit by měl také přislíbit další politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině. Chystá se zavázat i k přijímání dalších lidí prchajících před válkou a k finanční podpoře států, do kterých nejvíce z nich míří. Z Ukrajiny zatím prchlo přes 1,5 milionu lidí, nejvíce z nich do Polska. Evropská komise odhaduje, že by do EU mohlo přijít až osm milionů uprchlíků.

Válkou stižená země minulý týden oficiálně podala žádost o členství v EU, kterou začaly unijní orgány projednávat v nebývale rychlém tempu. Členské státy však nemají na přijetí Ukrajiny jednotný pohled, což se odrazí i v závěrech summitu. "Ukrajina patří do naší evropské rodiny," uvádí navrhovaný text. Lídři by se měli shodnout na tom, že dále posílí společné vazby a prohloubí partnerství, žádné podrobnost o možném členství však nezmíní.

Fiala považuje za důležité přemýšlet i o možnostech dalších sankcí

Premiér Petr Fiala (ODS) považuje za důležité přemýšlet nad tím, zda je možné sankce vůči Rusku ještě někam posunout. Před odletem na neformální zasedání lídrů států EU ve Francii zmínil mezinárodní platební systém SWIFT či blokádu ruských lodí. Podle předsedy vlády je důležité hovořit o tom, zda neexistují cesty, které by Rusku umožnily postihy obcházet.

Státy EU se ve středu shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objeví jména 160 ruských politiků a oligarchů. Unie také rozšíří vyloučení ze systému SWIFT i na běloruské banky.

Podle Fialy byly dosud přijaty proti Rusku tvrdé a bolestné sankce. "Nicméně zatím jsme nedocílili toho, aby Rusko přerušilo své válečné tažení. Je připraven čtvrtý balík sankcí, ale to neznamená, že se nemůžeme bavit ještě o dalších sankcích, které by šly nad tento rámec," uvedl ministerský předseda.

Česko podle něj bude mezi státy prosazujícími co nejtvrdší postup vůči ruské agresi. Za důležité ale považuje také nadále podporovat Ukrajinu, a to skrze humanitární pomoc i vojenskou techniku a materiál.

Lídři zemí EU budou hovořit i o dokumentu, který by měl deklarovat cestu k udělení Ukrajině statusu kandidátské země. "Za Českou republiku chci říct, že tento krok podporujeme. Ukrajina dokázala nejen, že chce mezi státy EU patřit, ale že si to i svým statečným bojem nepochybně zaslouží," dodal Fiala. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci února podal žádost o přijetí své země do EU.

Fiala chce, aby v závěrech summitu bylo potvrzeno, že každý členský stát má svobodu zvolit si vlastní energetický mix. "To pokládáme z hlediska České republiky za velmi důležité," řekl. Dále je podle něj potřebné do závěrů prosadit odkaz na důležitost transatlantické vazby. "Spolupráce Evropy s USA v rámci NATO, což nejde nijak proti posilování obranyschopnosti evropských zemí a zvyšování výdajů na obranu, naopak je to kompatibilní a nutné," doplnil.

Lídři zemí EU se podle Fialy budou zabývat zajištěním evropské bezpečnosti, snížením energetické závislosti na Rusku a dalšími kroky vůči ruské agresivní politice a na podporu Ukrajiny. Stále více zemí se podle premiéra přiklání k potřebě dávat víc peněz na obranu.

K otázce vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, o kterou země žádá, je Fiala zdrženlivý. "Museli bychom se všechny státy NATO, která je obrannou aliancí, rozhodnout, že vstoupí do nějaké formy konfliktu s Ruskem. To je něco, co je nad rámec odpovědnosti, kterou všichni máme i za bezpečnost evropského prostoru a našich zemí," míní. Nebrání se ale debatě. Evropští a američtí lídři vytvoření bezletové zóny garantované silami NATO odmítají.

Zbavit se závislosti na ruských energetických zdrojích nemůže ČR sama, trh je propojen a musela by k tomu dospět EU jako celek, řekl Fiala. "Ty kroky se dějí, ale nebude to v řádu hodin a dnů, vyžaduje to nějakou přípravu," uvedl. Neexistují signály, že by Rusko snižovalo, omezovalo, či dokonce zastavovalo dodávky plynu do Evropy, řekl dále premiér. Případně podle něj Česko energetickou rezervu má.

Témata:  EU,  Petr Fiala ,  protiruské sankce