Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maláčová se omluvila za výrok, ve kterém srovnávala covid a válku

Jana Maláčová
Jana Maláčová
Foto: Facebook

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se dnes omluvila za nedělní vyjádření, že ani druhá světová válka nezpůsobila takové škody na vzdělávání dětí jako současná pandemie koronaviru.

Novinářům řekla, že výrok byl neadekvátní a omlouvá se, pokud se někoho dotkl. Vyjádření vzbudilo kritiku politiků či novinářů, kteří jí vyčítali neúctu k obětem války a utrpení milionů dalších.

"Celá země stojí. Ani druhá světová válka nezpůsobila to, co covid. Žádná jiná situace nám nezastavila fakt, že děti chodily do škol," řekla Maláčová v televizní debatě na CNN Prima News. Proti výroku se vymezili někteří politici či ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Připomněl, že židovským dětem bylo za války znemožněno studovat ve všech školách.

Maláčová dnes řekla, že měla na mysli to, že děti už rok nemohou chodit do škol. "Byl to ale špatný příklad, naprosto neadekvátní. Rozhodně jsem nechtěla snižovat lidské utrpení. Vůbec jsem se nechtěla nikoho dotknout a pokud se to někoho dotklo, tak se omlouvám," řekla místopředsedkyně ČSSD.

Témata:  Jana Maláčová

Související

Aktuálně se děje

22. května 2026 12:28

Co by se nemělo odkládat? Simona Stašová vám dobře poradí

Jiřina Bohdalová byla v květnu středem pozornosti, protože měla půlkulaté 95. narozeniny. Ke gratulantům logicky patřila i její dcera Simona Stašová, která se i po 71 letech, co tady je, má se svou slavnou matkou stále o čem bavit. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Policie ČR, ilustrační foto

Brněnský pochod smrti si připomínají stovky lidí. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.