Ministerstvo: Práci si v ČR našlo přes 101.000 ukrajinských uprchlíků

Za necelý půlrok trvání ruské invaze na Ukrajinu získalo v Česku víza k ochraně 409.363 lidí. Z nich víc než třetinu tvoří děti. Z dospělých je pak 72 procent žen. Cizinecké policii se nahlásilo 408.185 příchozích. Podle dat ze zápisů do škol jich ale v Česku zůstává méně než 300.000. S vízem k ochraně mohou lidé získat práci volně bez překážek, povolení nepotřebují. Zaměstnavatelé musí jejich přijetí jako u jiných cizinců ale nahlásit. Týká se to zaměstnání i práce na dohodu.

"Přes 101.000 ukrajinských občanů, kteří do České republiky uprchli před ruskou agresí, si již u nás našlo práci. Vyplývá to z informací od zaměstnavatelů, které má k dispozici Úřad práce ČR. Většinou se jedná o dlouhodobě neobsazená místa," uvedlo dnes ministerstvo. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dřív poukazoval na to, že má ČR nejnižší nezaměstnanost ze zemí EU a tuzemský pracovní trh stále shání přes 250.000 pracovníků.

V únoru evidovaly úřady práce v Česku 209.658 zaměstnaných z Ukrajiny. Žen bylo 86.870 a mužů 122.788. S povolením pracovalo 49.393 lidí, se zaměstnaneckou kartou 78.805 a s modrou kartou pro vysoce kvalifikované 212. Zbývajících 86.248 lidí povolení mít nemuselo a hlásili je zaměstnavatelé. Úřad tak zaznamenal 44.157 Ukrajinek a 42.091 Ukrajinců. V červenci podle statistiky mělo v ČR zaměstnání 248.920 lidí z Ukrajiny. Žen bylo 126.308 a mužů 122.612. S povolením pracovalo 5539 osob, se zaměstnaneckou kartou 76.866 a s modrou kartou 225. Povolení nepotřebovalo 166.236 ukrajinských sil, a to 100.406 žen a 65.830 mužů.

Podle ministerstva se část pracovníků po začátku války vrátila do vlasti, nově se pak do Česka dostaly hlavně ženy s dětmi. Statistiky naznačují, že možnosti pracovat bez povolení mohli využít i lidé, kteří už dřív v ČR s povolením pracovali. Jako občané Ukrajiny mohou získat vízum k ochraně.

Náměstkyně ministerstva práce pro zaměstnanost Kateřina Štěpánková už dřív poslancům řekla, že v červnu zhruba 45 procent uprchlíků mělo pracovní smlouvu a 55 procent pracovalo na dohodu. Postupně začalo víc přibývat smluv. Podle výsledků dubnového průzkumu zaměstnavatelé měli zájem o zaměstnávání na dobu neurčitou, lidé ale hledali spíš krátkodobější úvazek kvůli případnému návratu domů.

V červenci nezaměstnanost stoupla na 3,3 procenta z červnových 3,1 procenta. Pracovní místo si přes úřad práce hledalo přes 240.000 lidí. Na jedno volné místo připadá v Česku v průměru 0,8 uchazeče. Loni v červenci činil podíl nezaměstnaných 3,7 procenta.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na začátku července oznámil, že od zahájení ruské invaze 24. února odešlo z Ukrajiny 8,8 milionu lidí a 3,3 milionu se zase na Ukrajinu vrátilo. V různých evropských zemích zůstalo podle úřadu 5,6 milionu běženců z Ukrajiny. Většina uprchlíků zamířila do Polska. Podle polské pohraniční stráže do země přišlo za dobu války skoro 5,4 milionu lidí z Ukrajiny, ale více než 3,5 milionu lidí mezitím odcestovalo zpět na Ukrajinu.

Náměstek polského ministra rodiny a sociální politiky Stanislaw Szwed v úterý informoval novináře, že skoro 390.000 Ukrajinců a Ukrajinek bylo v Polsku zaměstnáno prostřednictvím nové procedury, která má uprchlíkům z Ukrajiny usnadnit nalezení práce. "Hlavně jsou to ženy, matky. Nepotřebují žádné povolení, stačí jen informovat okresní úřad práce, že daná osoba pracuje," řekl náměstek.

Legálně je nyní v Polsku zaměstnáno více než 770.000 ukrajinských občanů, dodal Szwed. Údaj zahrnuje i Ukrajince pracující v Polsku již před válkou. Do Polska kvůli válce přijíždí více žen a dětí než mužů z Ukrajiny, což poznamenalo pracovní trh. Podle Szweda ale míra nezaměstnanosti v Polsku s 4,9 procenta patří k nejnižším v unii.

Témata:  Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky,  uprchlíci