reklama

Předlohu zveřejnila na svém webu vláda. S tímto návrhem přišla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už před dvěma lety v tehdejší novele pracovního kodexu. Neuspěla. Odbory návrh podporovaly, zaměstnavatelé byli proti. Shoda se nenašla, plán se tak z projednávané normy vyškrtl.

Minimální mzda pro letošek činí 14.600 korun. Odpovídá tak zhruba 46 procentům předloňské průměrné mzdy. O navýšení pro příští rok bude tripartita teprve jednat. Ministerstvo v podkladech pro vládu uvedlo, že by podle nového modelu nejnižší výdělek v roce 2021 vzrostl na 17.100 korun. Minimální mzdu loni pobíralo podle resortu asi 140.000 zaměstnanců.

Podle novely by minimální mzda měla činit od začátku ledna do konce prosince vždy polovinu průměrné hrubé mzdy z předloňska. Ministerstvo práce by novou částku pro další rok muselo vyhlásit do konce října ve sbírce zákonů.

Pokud by se průměrná mzda snížila, minimální mzda by se v dalším roce neměnila a zůstala by stejná. Kdyby se ekonomice nedařilo a hrubý domácí produkt (HDP) by v prvním či druhém čtvrtletí klesl, minimální mzda by se další rok nemusela zvedat a vláda by ji mohla ponechat stejnou.

S nejnižším výdělkem by měla automaticky růst i zaručená mzda. Ta se pohybuje od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Vyplácí se v osmi stupních podle odbornosti, složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Nejvyšší stupeň by se tedy rovnal předloňské průměrné mzdě ve státě. Pokud by zaměstnanec pobíral méně, musel by mu zaměstnavatel výdělek do stanovené nejnižší částky doplatit.

Zaměstnavatelé po jasném vzorci a předvídatelnosti výše minimální mzdy volají dlouhodobě. Navázání na průměrný výdělek už dřív podpořili. Před koronavirovou krizí mluvili o tom, že by ale podíl měl dosahovat nejvýš 40 procent. Podle odborů je to málo. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula zmínil 50 či 48 procent průměrné mzdy a postupné dosažení této hranice do několika let. Na vzorci se chtěli odboráři dohodnout se zaměstnavateli a vládou.

Babišův kabinet ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slíbil, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. Podle ministerstva práce by navyšování nejnižší i zaručené mzdy posílilo kupní sílu a poptávku po výrobcích firem. Vyšší by byl i příjem rozpočtu z odvodů a daní. Kolik by stát a podnikatele nařízené navýšení mezd vyšlo, podklady neobsahují. V doprovodných materiálech Maláčová žádá o to, aby jí resorty a další instituce do 20 dnů sdělily své připomínky.

Loading...
reklama