Obě hry provokativní formou zobrazovaly některé křesťanské symboly a kritizovaly jednak římskokatolickou církev, jednak západní pohled na muslimský svět. Podle rozsudku však nešlo o diskriminaci křesťanů ani zásah do práva na svobodu vyznání.

Pokud kardinál chtěl vyjádřit rozhořčení nad obsahem her, mohl aktivně vystupovat na veřejnosti a využít autoritu svého úřadu, naznačil NS v rozhodnutí, které zpřístupnil na úřední desce. "I ke skutečně zasvěcené a přesvědčivé roli v takové diskusi by ovšem byla zapotřebí znalost celého obsahu a vyznění her, kterou žalobci nedisponují," poukázal soud na to, že Duka ani Němec představení neviděli a kritizovali jen některé medializované scény.

Podle NS také nelze tvrdit, že hry pohoršily všechny křesťany. Soud citoval článek kněze Tomáše Halíka, který napsal, že se mu jedna z her sice také nelíbila, ale že "cílem 'cool theatre' není se líbit a bavit, nýbrž provokovat k myšlení".

Žaloba se týkala her režiséra Olivera Frljiče Prokletí a Naše násilí a vaše násilí uvedených v Brně v květnu 2018. První z nich tematizuje zneužívání dětí kněžími a zahrnuje například náznak orálního sexu na soše papeže Jana Pavla II. Druhá hra kriticky hodnotí vztah západní společnosti k muslimskému světu a obsahuje například scénu, kdy herec sestoupí z kříže a předstírá znásilnění muslimské ženy.

Před uvedením hry Naše násilí a vaše násilí se u divadla shromáždily stovky protestujících. Asi 20 lidí pak představení přerušilo vstupem na jeviště, odešli až po intervenci policie. Divadelníci pak hru dohráli za podpory diváků, kteří v hledišti zbyli.

Žalobu na Národní divadlo Brno, které festival pořádalo, a Centrum experimentálního divadla, na jehož scéně se představení hrála, nejprve zamítl Městský soud v Brně, Duka s Němcem neuspěli ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Brně. Brněnské soudy ve svých rozhodnutích zdůrazňovaly svobodu slova a uměleckého projevu, stejně jako to, že obě představení nastolovala témata velké společenské závažnosti - jednak sexuální delikty katolického duchovenstva a přístup církve k jejich řešení, jednak násilí páchané s náboženským podtextem a jeho vnímání na pozadí střetu východní a západní civilizace, křesťanství a islámu.

NS připomněl, že právní řád zaručuje jak svobodnou volbu náboženství a právo nebýt kvůli tomu vystaven urážkám, tak právo na svobodu projevu, která se vztahuje také na šokující či znepokojující myšlenky. Při střetu obou práv je zapotřebí určit, které za daných okolností převáží, což brněnské soudy správně učinily.