Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je zvažovaná podpora nedostatečná, protože již nyní mají producenti v některých sektorech ztráty v řádu miliard korun. "Například produkce vepřového, tam je to za poslední rok a půl ztráta tři miliardy korun. Takže těch 270, respektive až 810 milion korun je samozřejmě vítaná pomoc, ale v tomto kontextu je to relativně málo," podotkl.

Podle generálního ředitele Madety Milana Teplého vláda zatím neudělala proti rostoucím cenám nic. "Je to před pádem. Je tu atypická situace a je třeba okamžitě něco dělat," řekl Teplý.

Mimořádná podpora EU by podle ministra měla směřovat zejména producentům vepřového a jablek, které zasáhlo snížení odběru na Ukrajině a v Bělorusku. Zároveň zvažuje i podporu produkce drůbežího a hovězího masa z národních zdrojů. Farmáři budou také v rámci mimořádných opatření moci osívat část ploch, které až dosud museli nechávat ležet ladem, nebo je moci nechat spásat dobytkem.

Nekula zopakoval, že v Česku ani v celé EU v souvislosti s válkou na Ukrajině nehrozí nedostatek potravin. Čeští zemědělci podle něj vyprodukují například u obilí 160 procent domácí spotřeby a u pšenice 200 procent. Zemědělci navíc loni oseli o deset procent více ploch a Česko má podle něj historicky nejvyšší zásoby ve státních hmotných rezervách. Vzhledem k vysokým cenám ale zemědělci část produkce již dopředu prodali do zahraničí. K případnému omezení vývozu, po kterém volá Svaz pekařů a cukrářů, se ale Nekula staví záporně. "Nemůžeme jít proti pravidlům, která platí pro všechny státy Evropské unie," řekl. Pokud by se měla přijímat nějaká opatření, musela by být podle ministra celounijní.

Ke svému předchozímu záměru na snížení daně z přidané hodnoty u potravin z 15 na deset procent a na nula procent u biopotravin Nekula uvedl, že tuto myšlenku vyslovil ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. "Snížení DPH v současné době nepovede k poklesu cen potravin. Můžu to líbivě slíbit, ale takhle věci nefungují," dodal ministr.