Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nemocnice nemusí mít od května vyčleněná speciální lůžka pro covid-19

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Nemocnice nebudou muset mít od neděle 1. května vyčleněná speciální lůžka pro pacienty s covidem-19. Pro zdravotníky také nebude dále povinné hlásit neprodleně ministerstvu zdravotnictví všechny změny obsazenosti lůžek intenzivní péče a zdravotníky v izolaci a karanténě pro sledování jejích celostátních kapacit. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví od neděle ruší 13 dříve přijatých protikoronavirových mimořádných opatření. Některá ale dál pokračují ve vyhlášce o epidemiologické bdělosti pro onemocnění covid-19, která vyšla v pátek ve sbírce zákonů.

Končí také opatření, podle kterého musí osoby po překročení státní hranice strpět kontrolu příznaků infekčního onemocnění. Testovací místa také nebudou muset hlásit výsledky antigenních testů do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN).

Některá mimořádná opatření od 1. května nahrazuje vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro onemocnění covid-19. Podobný systém, takzvaná surveillance, funguje u jiných nemocí, například pro chřipku, spalničky nebo tuberkulózu.

Vyhláška například stanoví základní charakteristiku včetně příznaků a klasifikaci onemocnění covid-19, postupy při laboratorní diagnostice, epidemiologickém šetření nebo způsob protiepidemických opatření. Stanoví také, jaké údaje se budou shromažďovat a způsob jejich hlášení. Povinnost hlásit nakažené budou mít i nadále laboratoře a lůžková zařízení zdravotní péče i sociálních služeb.

Jako protiepidemická opatření může podle vyhlášky krajská hygienická stanice nařídit vyšetření na covid-19 a v případě pozitivního testu izolaci, mohou být také nařízena karanténní opatření ve zdravotnických či sociálních zařízeních. Možným nařízeným opatřením je také povinnost nošení ochrany dýchacích cest nebo trasování epidemiologicky významných kontaktů. Vyhláška zmiňuje také například příjezdový formulář, který musí lidé vyplnit po návrhu ze zemí s vyšším rizikem nákazy.

Seznam nemocí, pro které je podobný systém sledování zaveden, obsahuje zákon o ochraně veřejné zdraví. Jsou na něm chřipka, spalničky, dávivý kašel, tuberkulóza a nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu, Haemophilus influenzae b nebo bakterií legionely. Další se do něj mohou doplňovat právě vyhláškou.

Podle ministerstva je už reálné nastavit systémová pravidla proti vzniku a šíření nákazy, očekává ale, že se mohou dále měnit. Proto neaktualizuje vyhlášku o přenosných nemocech číslo 473/2008 Sb., ale vydává pro covid-19 vyhlášku samostatnou.

Ministerstvo ruší také mimořádná opatření, která zavedla na jaře 2020 nemocnicím a zařízením sociálních služeb povinnost hlásit neprodleně nakažené koronavirem. Od května ho ale dál upravuje právě nová vyhláška.

"Hlášení se provádí při zjištění pozitivního výsledku laboratorního vyšetření na covid-19 u osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, nebo u zaměstnanců, jejichž prostřednictvím jsou služby poskytovány," uvádí se v návrhu vyhlášky. Bezodkladně mají hlásit prostřednictvím registru ministerstvu výsledky testů i vyšetřující laboratoře.

Témata:  nemocnice koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

6. června 2025 17:57

Hromadná nehoda uzavřela dálnici D10. Několik lidí se zranilo

Hromadná nehoda uzavřela v pátek odpoledne dálnici D10 ve středních Čechách. Střetlo se celkem osm vozidel, pět lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Příčinou a okolnostmi nehody se zabývá policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Bitcoin automat

Bizarní bitcoinová kauza ministerstva spravedlnosti pokračuje: Dealer podal trestní oznámení

Odsouzený obchodník s drogami Tomáš Jiřikovský, který se v posledních měsících dostal do centra pozornosti kvůli darování bitcoinů v hodnotě jedné miliardy korun českému státu, nyní tvrdí, že je kvůli úniku citlivých informací ohrožen na životě. V trestním oznámení, do nějž nahlédl deník Právo, obviňuje z odpovědnosti Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ) a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Podle něj právě z těchto institucí měly uniknout neveřejné informace k médiím.