Opičí neštovice už jsou u českých hranic

Nová varianta viru mpox, známá jako clade Ib, byla poprvé mimo Afriku zaznamenána v polovině srpna ve Švédsku. Stejný měsíc také Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila nejvyšší stupeň varování kvůli šíření této nové varianty v Africe.

Regionální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge už dříve prohlásil, že virus způsobující onemocnění mpox, známé také jako opičí neštovice, není jako nový koronavirus, protože úřady jsou schopné jeho šíření kontrolovat. Uvedl to server BBC.

"Musíme a můžeme společně bojovat proti mpoxu," uvedl Kluge na tiskové konferenci. "Rozhodneme se zavést systémy pro kontrolu a eliminaci mpoxu globálně, nebo upadneme do dalšího cyklu paniky a zanedbávání? To, jak zareagujeme nyní a v příštích letech, bude zásadní zkouškou pro Evropu i celý svět," zdůraznil.

Mpox je infekční nemoc, která se šíří při blízkém fyzickém kontaktu. Způsobuje horečky, bolesti svalů a výrazné kožní léze. Ačkoli má většinou mírný průběh, může být i smrtelný.

V srpnu WHO vyhlásila stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu kvůli šíření dvou kmenů mpoxu v afrických zemích. Od července hlásí případy nákazy také Burundi, Keňa, Rwanda a Uganda, a nedávno byl virus detekován i ve Švédsku, Pákistánu a na Filipínách.

Největší obavy na celosvětové úrovni vyvolává kmen mpox clade 1, který se šíří snadněji a jehož případ byl potvrzen ve Švédsku. Kluge uvedl, že v Evropě se každý měsíc hlásí přibližně 100 nových případů méně závažného kmene mpox clade 2.
 
Opičí neštovice (mpox) jsou virové onemocnění způsobené virem opičích neštovic, který patří do rodu Orthopoxvirus a je příbuzný viru, který způsobuje pravé neštovice (Variola virus). 

Přestože opičí neštovice nejsou zdaleka tak nebezpečné jako pravé neštovice, které byly v 20. století zodpovědné za miliony úmrtí, představují vážnou hrozbu pro lidské zdraví, zejména v afrických zemích, kde je virus endemický. V posledních letech se však onemocnění objevilo i mimo Afriku, což vyvolalo celosvětovou pozornost a otázky týkající se jeho šíření a prevence.

Původním rezervoárem viru jsou hlodavci, zejména krysy a veverky. Přestože se virus nazývá "opičí neštovice", opice jsou pouze náhodnými hostiteli. Zvířata, která virus přenášejí, mohou nakazit člověka prostřednictvím kousnutí, škrábanců nebo kontaktu s tělními tekutinami nakažených zvířat. Přenos mezi lidmi je méně častý, ale může se vyskytnout prostřednictvím přímého kontaktu s tělními tekutinami, lézemi nebo kontaminovanými předměty, jako jsou oděvy nebo ložní prádlo.

Inkubační doba opičích neštovic je obvykle 7 až 14 dní, ale může se pohybovat od 5 do 21 dnů. Onemocnění začíná nespecifickými příznaky, které jsou podobné chřipce, a zahrnují horečku, bolesti hlavy, svalové bolesti, únavu a oteklé lymfatické uzliny.

Témata:  Německo,  opičí neštovice,  nemocnice