Nový dodavatel náramků pro vězně by měl být vybrán do konce roku, řekl Blažek

Náramky, které měly snížit zatížení českých věznic a mají hlídat domácí či podmíněn propuštěné vězně, se přestaly po třech letech loni na konci roku používat, chyběly jejich objednané dodávky. Za tři roky prošlo tímto monitoringem 617 lidí.

"S ohledem na pravidla a praxi našich výběrových řízení doufám, že do konce roku bude vybrán dodavatel, který se nedovolá na ÚOHS. "Je to taková prokletá zakázka, to se soutěží furt dokola, vždycky to z nějakého důvodu nevyjde," uvedl. "Je to jeden z důvodů, proč máme tolik vězňů," dodal.

Česká republika patří v Evropě k zemím, kde jsou věznice nejvíce plné. Podle údajů z roku 2020 je v ČR 197 vězňů na 100.000 obyvatel, a je tak na sedmém místě. V roce 2012 bylo v českých věznicích přes 23.000 trestanců, přechodně se snížil po amnestii Václava Klause v roce 2013, v současné době je vězňů téměř 19.000.

Vláda Petra Fialy (ODS) se k tomu, že zajistí výběr nového dodavatele náramků, zavázala v programovém prohlášení. Chce také rozšířit používání tohoto monitoringu. Hodlá také zvýšit počet zaměstnaných vězňů a zjednodušit jejich zaměstnávání nebo rozšířit výkon alternativních trestů, což jsou například obecně prospěšné práce.

Vybrat dodavatele náramků se státu podařilo za ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně. Při podpisu smlouvy úřad uváděl, že pořízení náramků a provoz monitorovacího centra bude stát 93 milionů korun na šest let. Za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatilo ministerstvo firmě SuperCom 15,6 milionu korun.

Probační a mediační služba (PMS) už před dvěma lety upozornila na to, že firma SuperCom nedodala objednanou novou sadu 120 elektronických náramků. SuperCom tehdy reagovala tak, že zavedení systému elektronického monitoringu se kvůli postoji PMS prodražilo o více než 26 milionů korun. Zdůraznila, že náramky jsou kvalitní a fungují. Prohlášení státu o závadách na zařízeních byla podle firmy nepravdivá a hlavně předčasná. Firma loni také uváděla, že PMS opakovaně porušovala smlouvu s ní.

Blažek se bude zabývat obsazením míst souvisejících s Vězeňskou službou

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se bude zabývat obsazením některých míst souvisejících s Vězeňskou službou. Řekl to dnes v diskusním pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Reagoval mimo jiné na informace, že bratr jeho náměstka pro vězeňství a bývalého šéfa Vězeňské služby Petra Dohnala je od prosince pověřený řízením odboru kontroly ve Vězeňské službě. Blažek také připustil možnost, že Vězeňská služba bude muset letos dostat oproti návrhu státního rozpočtu víc peněz.

Blažek uvedl, že o rodinných vazbách svého náměstka se šéfem odboru kontroly Vězeňské služby nevěděl. "Je pravda, že příbuzenské vztahy by takto být - viděno zvnějšku - neměly," řekl. Věc chce s Dohnalem probrat. "Budeme se o tom bavit," podotkl. Považuje za vyloučené, aby se Dohnalův bratr přihlásil do výběrového řízení na stálé vedení odboru kontroly, dodal ministr.

Blažek reagoval i na informace, že stížnosti z vězeňství má na ministerstvu spravedlnosti na starosti Jaroslav Gruber, bývalý náměstek generálního ředitele Vězeňské služby a někdejší šéf pankrácké vazební věznice, který z těchto funkcí odešel podle některých médií kvůli řízení v opilosti. "Ve velmi krátké době se tím budu zabývat, všemi těmi věcmi," řekl ministr. Teprve potom chce rozhodovat o případných změnách, doplnil.

V otázce letošního rozpočtu Vězeňské služby Blažek připustil, že peníze škrtnuté v návrhu rozpočtu nynější vlády proti návrhu předchozího kabinetu bude nutné během roku věznicím vrátit. Rozpočet Vězeňské služby v návrhu rozpočtu přepracovaném novou vládou klesl o půl miliardy korun. Podle Blažka se může během roku stát, že budou potřeba v rozpočtu přesuny. "Teď to ale nikdo neví a uděláme všechno pro to, aby se ty přesuny dělat nemusely," řekl.

Přes nárůst trestně stíhaných příslušníků Vězeňské služby v posledních letech si Blažek nemyslí, že jde o systémové selhání. Upozornil, že soudy ročně uloží tresty dvěma až třem příslušníkům Vězeňské služby z celkového počtu 12.000. Podle Blažka jde o marginální čísla a množství podobných případů v Česku je zcela srovnatelné s okolními státy.

Ministr uvedl, že mu šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) potvrdil, že Vězeňská služba stíhané případy téměř vždy podchytí sama a obrátí se pak na GIBS s tím, aby se věc vyšetřovala. Podle údajů GIBS počet stíhaných příslušníků Vězeňské služby postupně vzrostl ze 16 v roce 2018 na loňských 47.

Témata:  Pavel Blažek,  věznice