Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obecní, senátní a krajské volby nejspíš budou vždy počátkem října

Volby, ilustrační fotografie.
Volby, ilustrační fotografie.
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Obecní, krajské a senátní volby se zřejmě od příštího roku budou konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Senátní obvody budou stálé a bude je možné měnit jednou za 12 let prostým zákonem, nikoliv ústavním, jak navrhovala vláda. Vyplývá to z úprav ústavní novely, kterou dnes Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování; mohlo by se uskutečnit za týden.

Poslanci STAN v rámci volebních úprav navrhli, aby si obecní zastupitele mohli volit lidé už od 16 let věku, nikoliv až od 18 let. Zdůvodnili to snahou o začleňování mladší generace do veřejného dění a podporou občanské vzdělanosti a angažovanosti. "Domnívám se, že občané starší 15 let jsou dostatečně rozumově vyspělí, aby se dokázali tímto způsobem podílet na správě věcí veřejných," uvedl předseda STAN Vít Rakušan. Podobnou úpravu má podle něj Rakousko nebo Estonsko.

V souvislosti s ústavní novelou sněmovní výbory navrhly zamítnout ústavní zákon o vymezení senátních obvodů a jejich soupis ponechat ve volebním zákoně. Obvody by se mohly měnit jen jednou po dvou šestiletých funkčních obdobích senátora. Podmínkou by stejně jako dříve bylo to, že by se počet obyvatel v obvodu odchýlil více než o 15 procent od průměrného počtu obyvatel obvodu tak, aby každý senátor zastupoval zhruba stejný počet lidí.

Ústavní změna vychází z požadavku Senátu, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů. Dříve se senátní obvody měnily každé dva roky kvůli změnám počtu jejich obyvatel. Nejčastěji se to týkalo Prahy, středních Čech a také severní Moravy. Kritici častých změn ale poukazovali na to, že v důsledku přesunů obcí mezi obvody někteří lidé mohli volit senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často. Předloni proto Senát poprvé vládou navrhované úpravy hranic volebních obvodů odmítl.

Zavedení pevného termínu obecních, krajských a senátních voleb vláda navrhla kvůli tomu, že podle dosavadních předpisů se musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev. Termín voleb se tak postupně přibližuje k letním měsícům. Zatímco například loni se komunální volby uskutečnily počátkem října, o dvě desetiletí dříve se konaly v polovině listopadu.

Novela počítá také s prodloužením lhůty pro předčasné sněmovní volby z 60 na 90 dnů po rozpuštění dolní komory. Změna souvisí s chystaným korespondenčním způsobem hlasování. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) se proti tomuto prodloužení postavil. Podle něj je třeba, aby Sněmovna byla po rozpuštění obnovena co nejdříve.

Pirátský poslanec František Navrkal doporučoval vyškrtnout z ústavy detaily způsobu prezidentských voleb, neboť je podobně jako u senátních voleb popisuje volební zákon.

Témata:  volby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

5. listopadu 2025 10:38

Kellnerova první vila je na prodej. Víme, kolik musí zaplatit případný kupce

V nadcházející zimě uplyne pět let od tragické smrti nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Nyní se chystá velký obchod s jednou z jeho nemovitostí. Vdova chce podle dostupných informací prodat jeho první vilu. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Schůze Poslanecké sněmovny

Předsedou Poslanecké sněmovny byl zvolen Tomio Okamura

Poslanci Poslanecké sněmovny ve středu zvolili Tomia Okamuru (SPD) do funkce předsedy dolní komory Parlamentu. Okamura získal v tajné volbě 107 hlasů ze 197 odevzdaných, čímž těsně překonal potřebnou většinu. Jeho protikandidát, lidovec Jan Bartošek, získal podporu 81 poslanců. Zvolením předsedy se uzavřel první zásadní bod ustavující schůze a nově vznikající koalice tak prosadila svého klíčového kandidáta.