Od začátku epidemie se covidem v Česku nakazily nejméně čtyři miliony lidí

První případy nákazy covidem byly v Česku potvrzeny 1. března 2020. Od té doby testy odhalily 4,002.616 nakažených, z nichž zhruba 3,95 milionu se již uzdravilo. "Jedná se o osoby, které mají evidovaný alespoň jeden pozitivní test," řekl ČTK ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

V téměř 291.500 případech existuje podezření na opakovanou nákazu. Takzvané reinfekce ministerstvo eviduje zvlášť, a nejsou proto zahrnuty v souhrnném počtu více než čtyř milionů nově potvrzených případů. "Počty reinfekcí šly od začátku července nahoru. Ve vrcholových dnech tvoří 25 až 27 procent denních záchytů," doplnil Dušek.

Na podzim budou podle něj ještě častější. "Schopnost nakazit člověka, který už covid prodělal, je u nových variant omikronu velmi vysoká. Je to prakticky jejich definiční vlastnost," uvedl. Nyní se v ČR šíří zejména podvarianta BA.5, která stála i za teď klesající letní vlnou.

Skutečný počet nakažených covidem je pravděpodobně výrazně vyšší, než uvádí statistiky. Ne všichni infikovaní totiž šli na test, například proto, že nepociťovali žádné příznaky. Dušek na konci letošního června uvedl, že v době plošného testování byl reálný počet nakažených odhadován na zhruba dvou až 2,5 násobek počtu potvrzených případů.

Nejvyšším tempem přibývalo infikovaných počátkem letošního roku. Za leden jich bylo potvrzeno 561.000 a v únoru přibližně 543.000.

Nejvyšší nárůsty počtu infikovaných obecně připadají na podzimní a zimní měsíce. Letos poprvé se ale covid ve větší míře šířil i v červenci, kdy se virem prokazatelně nově nakazilo přes 51.000 lidí. Loni to ve stejném měsíci bylo 6000 případů a v červenci 2020 necelých 4600.

V pondělí bylo potvrzeno 2958 nových případů nákazy covidem. Bylo to o 482 méně než o týden dřív. Počty nakažených v mezitýdenním srovnání klesají 12. den v řadě.

Počet hospitalizovaných s pozitivním testem na covid-19 se po víkendovém poklesu v pondělí vrátil nad tisícovku. Z celkem 1065 pacientů bylo 36 v těžkém stavu. V mezitýdenním srovnání počet hospitalizací klesl o pětinu.

Od začátku epidemie zemřelo v Česku s covidem 40.587 lidí. Nejtragičtější byl podzim 2020 a počátek následujícího roku. V březnu 2021 přibylo do covidových statistik ministerstva zdravotnictví přes 6000 úmrtí. Denně tehdy umíralo v průměru 197 lidí, zatímco letos v březnu kolem 29.

Covid-19 byl v roce 2021 nejčastější příčinou úmrtí. Podle dat ČSÚ mu podlehlo 18 procent loni zemřelých, téměř 25.500 lidí. Už v roce 2020 byl covid podle statistiků druhou nejčastější příčinou. V předchozích letech byla první ischemická choroba srdeční.

Zdravotníci dosud aplikovali téměř 17,8 milionu dávek očkování proti těžkému průběhu onemocnění. Toto pondělí podali 3417 dávek vakcíny, zhruba o 300 méně než před týdnem.

Základní očkování má v Česku ukončeno 6,89 milionu lidí. Postupně roste i počet lidí s alespoň jednou posilující dávkou. Takzvaných boosterů zdravotníci naočkovali více než 4,3 milionu.

Odborníci: Reálný počet nakažených covidem je výrazně vyšší

Reálný počet nakažených covidem-19 je podle odborníků, které ČTK oslovila, výrazně vyšší než čtyři miliony případů, které za necelých dva a půl roku epidemie eviduje ministerstvo zdravotnictví. Varovali také před tím, že nákaza staršími variantami koronaviru prodělaná dříve chrání jen částečně. Přibývá také lidí, kteří měli pozitivní test už vícekrát. V pondělí tvořily opakované nákazy přes 28 procent nových případů.

"Je velmi pravděpodobné, že infikovaných, ale netestovaných byla i většina z těch zbývajících 6,6 milionu. Testováni nebyli, protože měli příznaky mírné nebo žádné, a tak neměli k testování důvod. Populace je teď už skutečně téměř kompletně 'promořená'," uvedl imunolog Václav Hořejší z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zásadní roli podle něj hrálo i očkování. Po vakcinaci byli lidé lépe chránění, a proto nemuseli mít po nákaze příznaky.

"Osobně se domnívám, že skutečný počet lidí, kteří infekci podělali, může být i dvakrát větší. To by znamenalo až zhruba 80 procent obyvatel našeho státu. Ale i číslo 40 procent je poměrně vysoké a svědčí to o tom, že pandemie u nás probíhala velmi intenzivně a že jsme ji neměli úplně pod kontrolou," řekl virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity.

V pondělí ministerstvo evidovalo 2958 pozitivních testů a dalších 1190 opakovaných nákaz. "Reálný počet nakažených je pětkrát až desetkrát větší. Teď už je to spíše pětkrát, zatímco před dvěma týdny, kdy jsme se blížili vrcholu letní vlny, to mohlo být i desetkrát," sdělil molekulární biolog a vedoucí Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer.

Ochrana před nákazou a vážnějším průběhem nemoci se podle něj liší podle toho, kterou předcházející variantou koronaviru lidé poprvé onemocněli a před jakou dobou. "Může se ale stát, že se nakazíte jednou variantou a pak se po krátké době nakazíte znovu variantou jinou," doplnil virolog Černý. Podle Hořejšího by tak jiná, ještě infekčnější varianta, která by byla geneticky hodně odlišná od omikronu, vedla k reinfekcím i u těch, kteří stonali nedávno.

"Obecně lze říci, že ti co covid ještě neprodělali nebo nebyli očkováni, jsou tedy stále imunitně naivní, měli by počítat s těžším průběhem, pokud jsou v rizikové skupině věkově či zdravotně," uvedl Grubhoffer.

Denní publikování dat o počtech pozitivně testovaných nepovažují odborníci za nutné. "Důležité je sledovat čísla jako denní počet nově hospitalizovaných, jednotky intenzivní péče nebo úmrtí," uvedl Hořejší. Velkým problémem je podle něj takzvaný dlouhý covid, tedy dlouhodobé plicní, neurologické nebo kardiovaskulární zdravotní následky, které se objevují u deseti až 30 procent nemocných.

Podle Grubhoffera by stačilo týdenní hlášení takzvané incidence, což je počet nakažených na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní. V současné době podle něj nemá smysl vynakládat velké peníze na PCR testování, kvalitní antigenní testy postačují.

"To by neplatilo pro případnou podzimní vlnu, pokud se objeví varianta či subvarianta s výrazně vyšší nakažlivostí. Systém rutinního PCR testování a zveřejňování mezidenních nárůstů nakažených by se snadno vrátil zpět," dodal.

Podle virologa Černého by se měly v současné době spíš dělat studie na reprezentativním vzorku populace podobně jako například odhady preferencí politických stran. Vedly by sice k nějaké statistické nejistotě, ta by ale podle něj byla nižší než chyba způsobená současnými vlivy, jako je nízký počet testů a lidí, kteří byť s příznaky, na ně dorazí. "Navíc bychom mohli sledovat i jiné infekční onemocnění než jen covid-19," dodal.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19