Podle soudce zpravodaje Radovana Suchánka je podstatné to, zda konkrétní lidé v obcích skutečně žili, a nikoli to, zda tam měli zapsanou adresu trvalého pobytu. "Trvalý pobyt má toliko evidenční funkci, nevypovídá o faktickém pobytu v obci," řekl Suchánek.

Zákon o jednorázovém odškodnění měl pomoci samosprávám i lidem, kteří pocítili negativní dopady explozí a následná mnohaletá omezení plynoucí z likvidace následků. Senátoři se domnívali, že část zákona je v rozporu s ústavním pořádkem a má diskriminační dopady. Ústavní soudci rozhodovali zrychleně, protože 30. června končí lhůta pro uplatnění nároku vůči státu. Dnešní nález vstupuje v platnost bez odkladu.

Lidé, kteří dosud nárok neměli, se mohou od čtvrtka obracet na ministerstvo vnitra, a to alespoň prostřednictvím takzvané blanketní žádosti, kterou později doplní konkrétnějším odůvodněním. Jak se bude faktický vztah k obcím kolem muničních skladů dokládat úřadům, nechtěl Suchánek předjímat.

"To bude věcí orgánů, které budou rozhodovat o daných žádostech, to znamená ministerstva vnitra. Ale naše zákony běžně znají institut faktického bydliště, pracují s ním, takže není to žádné novum, s nímž by si nedokázal příslušný správní orgán poradit," řekl Suchánek. Zdůraznil, že nález nemá žádný negativní dopad na lidi, kteří už nárok uplatnili, případně odškodnění získali.

Zákon rozděluje odškodnění mezi Zlínský kraj, Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipovou, Vlachovice a Slavičín a také mezi obyvatele zasažených obcí. Norma vymezuje tři období mezi 16. říjnem 2014, tedy dnem exploze prvního skladu, a 13. říjnem 2020 jako dnem ukončení zásahu. Za každý den mají lidé nárok na 300 korun, 100 korun, respektive 20 korun. V případě města Slavičín zákon částky krátí na 20 procent, ovšem s výjimkou lidí z místní části Divnice.

Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý explodoval v prosinci téhož roku. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group. V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav. Loni v dubnu tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) oznámili, že české orgány činné v trestním řízení podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech umístili nástražné zařízení, které způsobilo výbuch. Rusko účast svých agentů na explozích popírá. Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českou republikou a Ruskem a ke vzájemnému vypovídání diplomatů.

Senátoři STAN ocenili rychlost rozhodnutí ÚS k Vrběticím, zastali se Polčáka

Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) ohledně odškodnění za Vrbětice bylo podle předsedy senátorského klubu Starostů a nezávislých (STAN) Petra Holečka nebývale rychlé a ruší diskriminaci některých občanů. Řekl to na dnešní tiskové konferenci. Senátoři STAN se také zastali europoslance a advokáta Stanislava Polčáka, který byl kritizován za informace o odměně za prosazení zákona o odškodnění.

"Je to pro ně (občany) dobrá zpráva. Je to zároveň rozhodnutí soudu, které je nebývale rychlé, ale pravděpodobně si ústavní soudci byli vědomi termínu, do kterého se musí občané v této oblasti ke svému odškodnění hlásit," řekl Holeček. Lhůta pro uplatnění nároku vůči státu končí 30. června. Dnešní nález vstupuje v platnost bez odkladu.

Senátor Michael Canov (STAN) ocenil, že ÚS rozhodl jednomyslně. Poděkoval mimo jiné Polčákovi a řekl, že bez něj by možná odškodnění nedostal nikdo. "V médiích byla kauza prezentována spíše hanlivě a i osoba doktora Polčáka byla v tomto případě kritizována zcela neoprávněně," doplnil Holeček.

Polčák koncem března rezignoval na funkci místopředsedy STAN, reagoval tak na informace o své odměně za prosazení zákona o odškodnění. Tvrzení, že je odměna provizí za prosazení zákona, bylo podle něj ale nepravdivé a poškozovalo hnutí STAN.