Okamura: O kandidátovi na prezidenta rozhodneme až v polovině roku

Okamura novinářům řekl, že otázku prezidentské volby rámcově řešilo předchozí předsednictvo hnutí. SPD podle něj počítá, že se tématu bude věnovat až na jaře nebo v polovině roku. Poukázal na to, že hnutí má ve Sněmovně 20 poslanců, díky jejich podpisům tak může navrhnout do volby vlastního kandidáta. "Nemusíme proto pospíchat a můžeme si dovolit vyhodnotit situaci," poznamenal. Očekává, že nastupující vláda nezvládne například vyřešit zdražování, přibude nespokojených a situace v ČR tak podle něj může eskalovat. "Vyčkáme situace, podíváme se, kdo bude kandidovat, a proběhne diskuze, jestli budeme generovat vlastního kandidáta, který bude mít šanci postoupit alespoň do druhého kola," řekl.

Okamura na podzim 2012 oznámil kandidaturu do přímé volby prezidenta. Jeho příznivci shromáždili přes 50.000 potřebných podpisů, podle úřadů jich ale nebylo dostatečné množství platné a z kandidatury tak byl vyřazen.

Prezidentská volba by se měla konat na počátku roku 2023. Lidé si v ní zvolí nástupce Miloše Zemana, který už svůj post nemůže obhajovat. Zájem ucházet se o křeslo prvního ústavního představitele země už naznačila řada kandidátů, oficiálně ale většina z nich s oznámením kandidatury zatím vyčkává.

Naposledy se ke zvažování účasti ve volbě přihlásil bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Dnešnímu deníku Právo řekl, že o kandidatuře vážně přemýšlí. Rozhodnout se chce do konce zimy. Pokud se volby zúčastní, chtěl by do ní jít po získání potřebného množství voličských podpisů.

Zájem ucházet se o prezidentskou funkci již v minulých měsících potvrdil bývalý vysoký vojenský představitel Česka i NATO Petr Pavel, i on chce ale kandidaturu teprve oficiálně oznámit. Do volby by se chtěl zapojit i matematik a podnikatel Karel Janeček. Jako o vážném kandidátovi média uvažují o končícím premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Předseda hnutí ANO nedávno naznačil, že by se voleb mohl zúčastnit, pokud by jeho příznivci sesbírali dostatečný počet podpisů. Babiš již dříve uvedl, že by si jeho kandidaturu na Hrad přál Zeman.

Do boje o Hrad se chce opět zapojit i senátor Marek Hilšer a připravenost oznámil i další z minulých vyzyvatelů Zemana senátor Pavel Fischer. Kandidovat chtějí i advokátka Klára Long Slámová, Denisa Rohanová, šéfka spolku Česká asociace povinných a komik Miloš Knor. Hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES již sbírá podpisy pro nominaci svého šéfa Jakuba Olberta. Zemana by na Hradě rád nahradil i podnikatel Jaromír Soukup.

Ve veřejném prostoru se mluví i o dalších kandidátech. Z žen to je třeba končící rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, dále bývalý premiér Jiří Paroubek, ministr průmyslu Vladimír Dlouhý, šéf odborářů Josef Středula nebo hudebník a někdejší politik Michael Kocáb. Kandidaturu nevyloučil ani předseda STAN a pravděpodobný ministr vnitra Vít Rakušan, exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) a bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Před sněmovními volbami ji neodmítla ani ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Spekuluje se i o zájmu bývalého prezidenta Václava Klause, někdejší europoslankyně Jany Bobošíkové nebo vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.

Do soutěže by se rádi opět zapojili i Vladimír Boštík, Roman Hladík nebo Ivan Smetana, kteří v minulých volbách nesehnali dostatek podpisů voličů či zákonodárců nebo z volby odstoupili.

Témata:  Svoboda a přímá demokracie