Ombudsman loni přijal 7988 podnětů z celé ČR, letos už 10.000

Úřad zjistil přes 630 pochybení, v 17 případech odmítly úřady chybu napravit a ombudsman využil sankce v podobě zveřejnění případu. Počet obdržených podnětů ale výrazně narostl letos, a to už na 10.000. Podle ombudsmana nárůst svědčí o jistém napětí ve společnosti.

Ombudsman zmínil, že jeho úřad provádí nyní činnost ve velmi složité době, a to v souvislosti s covidem a situací na Ukrajině. Od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, už do Česka podle pondělních informací vlády dorazilo přes 300.000 ukrajinských uprchlíků. Činnost vlády je nyní podle Křečka zaměřena především na zahraniční politiku. "Část veřejnosti tak má dojem, že její práva nejsou chráněna tak, jak by měla být. Od začátku roku jsme tak přijali 10.000 podnětů už nyní," uvedl Křeček.

V podnětech lidé v souvislosti s uprchlickou vlnou podle něj poukazují na odlišné zacházení s ukrajinskými uprchlíky. Obecně podle něj stoupá počet lidí, kteří mají za to, že jejich práva nejsou dostatečně chráněna. Lidé podle něj jakoukoliv nerovnost nebo nespravedlnost považují za diskriminaci, tak tomu ale není. "My to nepovažujeme za diskriminaci, považujeme to za normální, slušný způsob pomoci lidem, kteří jsou v nouzi," uvedl Křeček. Vyšší počet podnětů na jedné straně ombudsman vítá, svědčí to podle něj o důvěře, kterou lidé v ombudsmana mají. "Na druhou stranu to svědčí o jistém napětí ve společnosti, ke kterému rozhodně nechceme přispívat a chceme tyto příkopy zahrabávat," uvedl Křeček.

Z celkového počtu přijatých podnětů loni 70 procent spadalo do působnosti veřejného ochránce práv a mohl se jimi zabývat. "Počet podnětů se zvyšuje, obrací se však na nás i lidé s podněty, které nejsou v naší působnosti. Jde například o občanskoprávní spory. I těmto lidem ale radíme, na koho se mají ve věci obrátit, zasahovat do toho ale nemůžeme," uvedl Křeček.

Ombudsman loni zahájil 849 nových šetření, z nich 56 bylo z vlastní iniciativy. Celkem 840 šetření veřejný ochránce práv v roce 2021 ukončil, v 633 věcech přitom zjistil pochybení úřadů nebo diskriminaci. Ve většině případů, bylo jich téměř 500, úřady po vydání zprávy o šetření pochybení napravily, v další asi stovce případů úřady chybu nenapravily, ale učinily tak po vydání závěrečného stanoviska, když přijaly navržená opatření k nápravě. V 17 případech úřad chybu napravit odmítl a ombudsman proto uložil sankci v podobě vyrozumění nadřízeného úřadu, případně informování veřejnosti.

K sankci přistoupil ombudsman například v případě ministerstva práce a sociálních věcí, které podle kanceláře ombudsmana nespolupracovalo při řešení několika případů týkajících se posuzování nároku na příspěvek na péči nebo zvláštní pomůcku. Ombudsman ministerstvo opakovaně upozorňoval na neúplné a nepřesvědčivé posudky o zdravotním stavu. Ministerstvo odmítlo provádění kontrolních lékařských prohlídek jako možného opatření k nápravě. Ty se přitom podle ombudsmana dobře osvědčily v šetřeních týkajících se invalidních důchodů.

Sankci uplatnil i v případě činnosti neregistrovaného zařízení sociálních služeb na Znojemsku. Formálně jde pouze o spolek, jehož členy jsou ubytovaní senioři. Reálně ale podle ombudsmana zařízení funguje jako domov pro seniory a mělo by se tedy registrovat coby pobytová sociální služba.

Témata:  ombudsman,  Stanislav Křeček