Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana.
Žena dříve hospodařila s 8000 korunami z příspěvku na bydlení. Úřad jí ho však kvůli přeplatku za energie snížil na necelé dva tisíce. "Náklady na bydlení vychází ženu, která se čerstvě stala matkou, na 15 500 korun. Dohromady pobírá žena mateřskou spolu s příspěvkem na bydlení ve výši 18 000 korun. S tím, co jí po zaplacení nájmu zbyde, není možné uživit sebe a už vůbec ne dítě, které sotva přišlo na svět," uvedl ombudsman Stanislav Křeček.
Matka se na veřejného ochránce práv obrátila poté, co v prosinci marně žádala o dávku mimořádné okamžité pomoci na potraviny, drogerii a oblečení pro dítě. "Úřad žádost mladé matky odmítl s tím, že v Brně, kde žena bydlí, je obvyklý nájem za byt v rozměrech 41 m2 pod 7000 korun. To však absolutně neodpovídá realitě trhu," zhodnotil ombudsman.
Žena se neodvolala, protože neměla dost peněz na okopírování dokumentů, které úředníci požadovali. Dávka mimořádné okamžité pomoci má přitom podle metodického pokynu ministerstva práce a sociálních věcí sloužit k pokrytí výdajů v nestandardních situacích.
"Narození dítěte za takovou nestandardní situaci považuji. Příchod potomka na svět nemůže být zohledněný v dávce na bydlení. Zároveň žena nemohla žádat o přídavek na dítě, protože se jí dcera narodila na konci září," konstatoval Křeček.
Úřad práce na výhrady reagoval tím, že uznal chybu a přiznal ženě mimořádnou dávku za měsíc listopad a prosinec – celkem přes osm tisíc korun.
Témata: Stanislav Křeček, ženy, sociální dávky, ombudsman
Související
26. října 2022 15:57
30. srpna 2022 17:31
17. srpna 2022 19:01
19. července 2022 21:20
8. července 2022 12:31
30. června 2022 14:17
