Počet vydaných víz v Česku přesáhl 340.000

Cizinecké policii se za necelé tři měsíce trvání ruské invaze nahlásilo 237.573 lidí, ve čtvrtek jich bylo 2023. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kteří podle posledních údajů tvoří zhruba třetinu uprchlíků. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou jsou asi tři čtvrtiny žen.

V hlavním městě dosud podle statistik ministerstva vnitra nahlásilo pobyt téměř 80.000 lidí. Praha už podle vedení města nemá volné kapacity pro ubytování běženců. Metropole nyní řeší zejména problém s romskými uprchlíky, kteří přebývají na hlavním nádraží. V nedůstojných podmínkách tam podle občanských iniciativ žijí stovky lidí, u kterých není jasné, zda mají nárok na dočasnou ochranu v Česku, tedy jestli nemají vedle ukrajinského i maďarské občanství.

V noci na čtvrtek v Troji vyrostlo stanové městečko, kde by měla část lidí pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany. Uprchlíci by se do něj měli začít stěhovat během víkendu.

Primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti) ve čtvrtek řekl, že pokud vláda do úterý příštího týdne nezahájí práce na vytvoření systému rozdělení uprchlíků do krajů, Praha uzavře své asistenční centrum ve Vysočanech. To slouží pro metropoli a střední Čechy a od začátku ruské invaze na konci února odbavilo přes 84.000 uprchlíků.

Hřib vyzval také k vytvoření celostátního mechanismu přerozdělování válečných uprchlíků mezi kraji. Podle něj je nyní v Praze čtyřikrát více uprchlíků z Ukrajiny na počet 1000 obyvatel než v některých jiných krajích Česka. Primátor před několika dny odeslal dopis premiéru Petru Fialovi (ODS), v němž apeloval na nalezení řešení. Stát má podle něj dostatek informací o tom, kolik uprchlíků, míst pro ubytování, pracovních míst či možnosti lékařské péče v tom kterém kraji je.

Rakušan: Pomoc migrantům se začne vyplácet, získá-li třetina z nich práci

Pokud v Česku bude moci podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) pracovat zhruba třetina uprchlíků z Ukrajiny, díky odvodům pak pomoc státu migrantům přestane být prodělečná. Ministr to dnes řekl poslancům při představení strategie, jak chce vláda zvládnout uprchlickou vlnu z Ukrajiny, která třetí měsíc čelí ruské agresi. Do Česka kvůli tomu přišlo zhruba 340.000 běženců, část z nich se už však pravděpodobně vrátila na Ukrajinu.

"Česká republika to zvládla, přijmout více než tři procenta své populace," prohlásil Rakušan. Podle něj se Češi při pomoci běžencům s Ukrajiny nesmí nechat "zviklat xenofobními výkřiky". Ukrajinští migranti jsou s větší části matky s dětmi a "nejsou to žádní vyžírkové", řekl ministr. Podle něj se 63 procent se nějakým způsobem aktivně zapojilo do pomoci migrantům.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mimo jiné uvedl, že počítá s prodloužením vyplácení humanitární dávky uprchlíkům z konce srpna do konce února. V čase by se ale mohla podle něho částka 5000 korun snižovat, což by mělo motivovat běžence k tomu, aby si hledali práci. Podporu získávají uprchlíci za měsíc, ve kterém obdrželi vízum k ochraně. V případě potřeby ji mohou pobírat ještě pět měsíců.

"Nepomáháme ukrajinským běžencům a jejich dětem na úkor českých dětí a jejich rodičů," zdůraznil před poslanci ministr školství Petr Gazdík (STAN). Poukázal třeba na to, že české děti absolvují zápis do mateřských škol dříve než ukrajinské dětí. Řeší se podle ministra problém, kdy se volné školské kapacity nekryjí s místy, kde jsou uprchlíci ubytování a kde se nabízí práce.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) mimo jiné uvedl, že zdravotnictví se kvůli uprchlické vlně nehroutí. Ministerstvo podle něho postupuje tak, aby se nezhoršila dostupnost lékařské péče a léků. "Proočkovanost ukrajinských dětí se velmi podobá proočkovanosti dětí v Rakousku," poznamenal Válek k obavám ze zavlečení nemocí, které byly v Česku díky očkování vymýceny.

Strategie popisuje tři fáze uprchlické vlny, ze kterých už Česko má podle Rakušana za sebou "boj o bezpečí" v prvních 30 dnech, kdy byli uprchlíci odbaveni a rychle ubytováni. Nynější druhá fáze na období 30 až 180 dní je zaměřena na adaptaci uprchlíků, k čemuž mají pomoct zejména jazykové kurzy. Třetí fáze pro období 180 až 360 dní počítá s integrací migrantů nebo jejich návratem na Ukrajinu.

Místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) namítala, že vláda měla s chystanými opatřeními přijít daleko dříve. Kritizovala absenci údajů, kde přesně se běženci nachází, jaké mají vzdělání a jaké mají profese, aby bylo možno je zapojit. Starostové a hejtmani neobdrželi na pomoc běžencům ještě ani korunu, dodala.

Strategii schválila vláda v polovině dubna, vyvíjí se podle situace na Ukrajině a postupu ruské agrese. Ministerstvo počítá podle Rakušana s možností nahradit finanční pomoc běženců materiální pomocí, aby vyloučilo ekonomickou migraci. Chce také podle Rakušana do poloviny června zjistit, jak to vypadá s umístěním běženců v jednotlivých regionech, a to podmíněním výplatu sociálních dávek a příspěvku na ubytování splněním ohlašovací povinnosti.

Ministr upozornil na to, že udělení dočasné ochrany neumožňuje povinné relokace uprchlíků, aby ulevilo Praze a okolí, kde je největší počet běženců. Příští týden chce proto probrat sérii motivačních faktorů, která by vedla k dobrovolným relokacím.

Témata:  víza,  uprchlíci