Shodu tedy ministři nenašli na plošném pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazném snížení jejich počtu, což požadovaly mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země.

EU již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.

"Facilitační smlouva má určité předpoklady pro to, aby existovala, a to že chceme vést přátelské vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem. Dnes taková politická realita není," řekl Lipavský. Vnímá to jako první důležitý krok. Podle Borrella pozastavení dohody povede k tomu, že počet nově vydaných víz výrazně poklesne.

Evropská komise a další instituce se mají snažit hledat cestu k vyřešení problému pobaltských států, které potřebují z bezpečnostních důvodů omezit pohyb statisíců Rusů přes hranice, doplnil Lipavský. "Od poloviny července vidíme zásadní nárůst přechodů hranic z Ruska do sousedních států, což se stalo bezpečnostním rizikem pro tyto sousední země," řekl Borrell. Státy sousedící s Ruskem podle něj mohou přijímat národní opatření, která zamezí vstupu do EU přes jejich hranice.

Ministři se dále dohodli, že v zemích EU nebudou uznávány pasy vydávané ruskými orgány v okupovaných územích na Ukrajině.

Na okraj jednání se uskutečnil oběd se šéfy diplomacií Ukrajiny Dmytrem Kulebou, Moldavska Nicolaem Popeskem a Gruzie Iljou Darčiašvilim. "Bavili jsme se o tom, co můžeme udělat pro to, abychom jim pomohli v jejich přibližování k Evropské unii, a jak více pomoci Ukrajině v jejím boji proti ruské agresi," řekl Lipavský.