Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Policie loni řešila 149 nenávistně motivovaných činů, meziročně o 41 více

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Policie začala v loňském roce řešit celkem 149 nenávistně motivovaných trestných činů, což je meziročně o 41 více. Z loňských případů jich zatím objasnila 69. Terčem skutků byli nejčastěji Židé, následovali Romové a zástupci LGBT+ komunity. Pachatelé se nejvíce dopouštěli násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Vyplývá to ze zprávy o problematice extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Násilí proti skupině obyvatel zaznamenali policisté ve 46 případech. Celkem 28krát řešili podněcování k rasové a národnostní nenávisti. Do kategorie nenávistně motivovaných činů patří i 22 případů sprejerství. Zastoupeno je i hanobení národa a rasy, které policie evidovala 17krát. V deseti případech pak řešila nebezpečné vyhrožování a v devíti úmyslné ublížení na zdraví.

Za nenávistně motivované skutky začala policie loni stíhat celkem 73 lidí, předloni jich bylo 99.

Objekty napadení byli ve 25 případech Židé, ve 20 Romové a ve 13 LGBT+ komunita.

Nejvíce nenávistně motivovaných skutků - 79 - registrovala policie v Praze. Následoval Liberecký kraj s 15 a Jihomoravský s deseti skutky. Naopak nejméně skutků - po dvou - se stalo v Královéhradeckém a Jihočeském kraji a na Vysočině. Nejvíce stíhaných lidí - 22 - bylo rovněž v hlavním městě, 15 jich policisté obvinili v Olomouckém a 14 v Libereckém kraji.

Témata:  Policie ČR projevy nenávisti

Související

Aktuálně se děje

15. září 2025 9:05

Zemřel Václav Žák (†80), někdejší poslanec či předseda RRTV

Česko zasáhla ještě o víkendu smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřel politik, exposlanec a bývalý předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák. Za minulého režimu byl signatářem Charty 77.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Energetika, ilustrační fotografie.

Komentář

Kdy fixovat ceny energií? Vyplatí se sledovat i vývoj v Německu

Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu dnes klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu. Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem posečkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?