Policie založí nový útvar pro boj s kyberkriminalitou a terorismem

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) souhlasí s rozhodnutím policie o nutnosti reformy i s její podobou, zástupci opozičního hnutí naopak ANO kritizují načasování policejní reformy na dobu, kdy Česko čelí mimořádné bezpečnostní situaci.

Podle náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování Tomáše Kubíka policie změnou reaguje na rychle se vyvíjející trestnou činnost, jak v kybernetickém prostoru, tak v terorismu a extremismu. Útvar se zhruba 150 místy podle něj bude moci lépe reagovat na výzvy, které policii čekají, bude mít také přímou řídící strukturu a přímou odpovědnost.

Návrh na organizační změnu podá policie na ministerstvo vnitra v červnu. Pokud Rakušan návrh schválí, během léta se uskuteční nabídkové, následně případně i výběrové řízení na vedoucí pozice nového útvaru.

Rakušan ČTK řekl, že souhlasí s řešením, které dnes policie představila. "Nová struktura bude přehlednější a přinese větší akceschopnost při řešení nových trendů v trestné činnosti," uvedl. Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS), kterému Rakušan s Vondráškem ve čtvrtek reorganizaci představili, oceňuje, že skončí několikaletá fáze určité nejistoty, zejména pro policisty dotčených útvarů.

Stínová ministryně vnitra hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová (ANO) ve vyjádření pro ČTK zpochybnila načasování změn. "Nemyslím si, že dává smysl dělat reformu právě teď v době, kdy podle premiéra i ministra čelíme mimořádné bezpečnostní situaci," uvedla. Postrádá také vysvětlení, proč by se z centrály měly sekce vydělit. Za velmi špatné považuje načasování i člen sněmovního bezpečnostního výboru za ANO Robert Králíček, podle něj by obě sekce mohly zůstat v NCOZ a být kvalitně řízeny.

Vznik nového útvaru zkritizoval i předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta, který v roce 2016 odešel od policie kvůli sloučení protikorupční policie a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) do NCOZ. "Vyčlenění kyberkriminality a terorismu v dnešní době je naprosto špatně. V Evropě je válka a ministerstvo netuší, kolik, kde a jaké lidi tady má a jak se pohybují dovnitř republiky a ven z ní. Navíc platí, že každá reforma znamená ztrátu lidí, informací a vazeb," sdělil ČTK Šlachta.

"Pokud by měla nastat nějaká reorganizace, tak jediné, co si za hnutí Přísaha umím představit, je vytvoření silného protikorupčního útvaru," dodal Šlachta.

NCOZ se vedle kybernetické kriminality a terorismu specializuje na organizovaný zločin a závažnou hospodářskou trestnou činnost a korupci. Podle Vondráška spolu zbylé tři sekce, které v centrále zůstanou, těsně souvisejí, další dělení si proto nedokáže představit.

O možném rozdělení centrály se začalo spekulovat na podzim 2019. Tehdejší policejní prezident Jan Švejdar a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v prosinci 2019 oznámili, že by měl vzniknout nový zastřešující útvar, národní kriminální úřad. Reorganizaci pak narušila pandemie covidu-19. V záměru vytvoření národního kriminálního úřadu vedení policie podle Vondráška pokračovat nebude. Kubík řekl, že vhodnější je tzv. agenturní model s menšími autonomními a specializovanými úřady.

NCOZ vznikla v srpnu 2016 sloučením Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) a ÚOOZ. Její vznik vyvolal na přelomu jara a léta 2016 vážnou roztržku uvnitř tehdejší vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO i odchod některých policistů.

Témata:  Policie ČR,  kybernetická bezpečnost,  terorismus,  Vít Rakušan